Bratrovi bylo devět let, měl nést cihly pod horu, padal, vstával a potom plakal a Němci ho za to chtěli zabít
Download image
Oleksandra Arsentivna Adamčuk se narodila 5. května 1937 ve městě Dubno v Rivnenské oblasti v tehdejším meziválečném Polsku. Tatínek pracoval jako švec, maminka byla v domácnosti a kromě Oleksandry Arsentivny měli spolu ještě tři děti. Pamětnice v letech 1939-1941 prožila sovětskou okupaci Rivnenské oblasti i nacistické obsazení po 22. červnu 1941. V roce 1942 celou rodinu Oleksandry Arsentivny deportovali do lágru na německém území, přičemž pamětnice si místo nepamatuje. Rodiče pracovali v závodě na výrobu leteckých součástek, zatímco děti trávily celé dny v jednotlivých blocích. Po válce se všichni vrátili na Ukrajinu. Pamětnice se poté provdala a pracovala v nemocnici a v závodě na výrobu tkanin. V roce 2019 stále bydlela ve městě Dubno na západní Ukrajině.
