Eva Adamová

„Když ruští vojáci přišli, tak v obchodech skoupili všechno... v každé ruce pět krabic bot, za ním manželka v kožichu, a to z každýho obchodu – prádlo, látky, boty... akorát tím ukazovali jejich bídu, že to nemají, protože když to viděli, tak to museli skoupit.“

„Já jsem v té době ještě nechápala, co se děje. Že je to vlastně politický čin. Já jsem přišla domů, máma byla ubrečená a řekla mi: ‚Zavřeli tátu.‘ Já jsem v tu ránu začala brečet taky, protože tak jak jsem byla vychovaná, tak vždycky když někoho zavřeli, tak to byl nějaký lotr, zloděj nebo něco takového. To jsem si nedovedla představit, že by můj táta něco takového byl. V té době jsem nechápala, že to je z politických důvodů. Protože jsme v rodině nevěděli, že táta pracuje v Obraně národa.“