Nejlepší, co jsme si z Čech donesli, je česká muzika
Bohumil Benák se narodil 8. května 1932 ve vesnici Ljudevit Selo (česky Lipovec) blízko Daruvaru v dnešním Chorvatsku. V Lipovci vždycky žili a dodnes žijí téměř pouze české rodiny, které sem přicházely od druhé poloviny 19. století. Předci pana Bohumila pocházeli z Hrusic u Českého Brodu. Po předcích měl jeho otec české občanství, i když se narodil v Jugoslávii. Proto byl také povolán na vojnu do Litoměřic a v roce 1938 se dobrovolně opět přihlásil do československé armády, aby pomohl bránit vlast svých předků před Němci. Z Jugoslávie tehdy odjíždělo víc Čechů, ale někteří odjet nestihli a i Bohumilův otec se musel brzy vrátit domů. Po návratu vstoupil do české partyzánské brigády. Bohumil chodil do české školy v Daruvaru, která však byla za války zavřena, a proto i čeští žáci chodili do chorvatských škol. Po gymnáziu studoval na zemědělské fakultě v Požeze a pak převzal hospodářství od rodičů. Vzpomíná na těžkou situaci zemědělců za války a začátkem 50. let, kdy se v Jugoslávii zaváděla obdoba našich JZD. Pak se ale družstva začala rušit a zemědělcům se vedlo dobře. Pan Bohumil se oženil s Češkou z Ivanova Sela, mají dvě dcery a vnoučata. Do 60. let měl také on české občanství, ale nakonec se ho vzdal. Když chtěl někam cestovat, musel žádat o československé vízum, což bylo složité. Hospodářství rozšiřoval, měl chov kuřat a dovážel je po Chorvatsku i do okolních zemí. Za války v 90. letech se situace zhoršila. Jeho manželka odjela s vnoučaty za příbuznými do Československa. Muži z Lipovce byli připraveni bránit svou vesnici se zbraní, střídali se na hlídkách. Pan Bohumil je celý život členem místní české besedy.