Václav Bláha

„A tam bylo milé překvapení toho učitelského sboru, protože došlo na podpis anticharty. Nás si svolali všechny do sborovny, celý profesorský sbor. A přišel ředitel a říkal tu omáčku, že Charta jsou nějací odrodilci a nepřátelé socialismu a že pod antichartu se podepisují všichni angažovaní, kteří nesouhlasí s Chartou, která je špatná. No, a musím říct, že učitelský sbor jako jeden muž nebo jedna žena to odmítl. Řekli, že oni to nepodepíšou. Že nikdo Chartu nečetl, neviděl. Ať teda přinesou Chartu, ať si ji můžeme přečíst, a pak že to podepíšeme. Jenomže to je Pyrrhovo vítězství. Když pan ředitel zjistil, co se odehrálo, tak šel do ředitelny a tam za nás všechny podepsal sám. Vzal to na sebe a napsal, že celý učitelský sbor je proti Chartě nebo jak to bylo. A bylo to hotovo.“

„Tomu předcházelo, já si myslím, že to bylo po výstavě mladých v roce 1968, která se konala ve Špálově galerii, kde byly zatčeny obrazy několika umělců. Prostě nám sebrali obrazy, které tam byly. Nedovolili nám je vystavit. Ty obrazy zadrželi. Proto říkám, že je zatkli, vypadalo to bizarně. Řekli, že jsme lidi, se kterými by se mělo pracovat a že by nás měli převychovat. Že to umění je dobré, ale je špatné. Vím, že kolem toho vznikly velké diskuse, protože doba se rozvolňovala. Vznikl kolem toho humbuk. Asi za čtyři dny nám povolili si ty obrazy vzít, protože z výstavy byly ty obrazy stažené a už se tedy nic nekonalo.“