František Bloudek

„Občas jsem zažil takovou zvláštní situaci… Vrátil jsem se ze zaměstnání domů, měl jsem lístky na koncert, osprchoval jsem se, převlékl, oholil a šel na tramvaj. Cestou jsem míjel skupinu mladíků, mohlo jim být tak osmnáct, a najednou za zády slyším: ‚Viděls ho, buzeranta?‘ Proti těm nedbale oblečeným klukům jsem totiž byl upravený a voněl jsem kolínskou. A v té době se razilo rčení, že chlap má smrdět potem, chlastem, kouřem, že správnej chlap je ušmudlanej, neoholenej. A naopak jakmile se chlap oholí, umyje, upraví, čistě oblékne, stává se podezřelým, zkrátka je to teplouš, buzerant. Na urážku jsem nereagoval a pokračoval dál.“

„Při jedné mé návštěvě v Litoměřicích máma vzpomínala na svého bratra a řekla: ‚Chudák Fanda, nic si neužil! Tak pozdě se ženil, a tak brzo zemřel.‘ Strýc se ženil, když mu bylo pětatřicet… Mně už tou dobou bylo přes čtyřicet a stále jsem žil sám, tak jsem namítl: ‚Ty lituješ strejdu, že se pozdě ženil, a mě ti není líto?‘ Ona jen máchla rukou: ‚Ale to je něco jinýho!‘ Tím to skončilo. Na nic se mě neptala, nic nevysvětlila a já se jí taky na nic neptal. Soudím z toho, že matčin druhý muž, který byl sice psychopat, ale žádný pitomec, si zřejmě vydedukoval, co jsem zač.“

"Do strany jste vstoupil s tím, že jste chtěl něco změnit. Povedlo se vám to?" - „Nepovedlo. Už během kandidatury jsem zjistil, že jsem ve straně jen do počtu. V podniku se nekonaly stranické schůze, a protože nebylo žádné plénum, člověk mu nemohl ventilovat své názory. Z okresu jednoduše přicházely instrukce, vedení je aplikovalo na chod závodu a nikoho se neptalo. To pro mne znamenalo velké zklamání, ale už jsem nemohl couvnout. Kdybych býval ze strany vystoupil, byl bych se stal nedůvěryhodným, ztratil bych šanci kariérního růstu, nepřijali by mne znovu na školu, kam jsem se po sedmi letech vrátil, a už vůbec bych se po absolutoriu nedostal do federální státní správy.“

"Jaký jste měl vztah ke straně jako takové?" - „Neměl jsem ji rád, protože v době pražského jara a po 21. srpnu jsme se dozvěděli spoustu věcí, které nám dříve byly nepřístupné, a na základě těchto informací mnozí z nás nabyli dojmu, že řada straníků jsou gangsteři a zlí lidé. Do strany bych se býval vůbec nepřihlásil, jenže stranická organizace měla vedoucí úlohu, určovala veškerý chod státu a já si naivně myslel, že když do ní vstoupím, budu mít možnost ovlivnit stav věcí k lepšímu.“