Na nádraží v Třebíči si německé rodiny místní statkáři vybrali a odvezli, jenom nás nikdo nechtěl
Download image
Erich Böhm se narodil 30. dubna 1938 německým rodičům v Horní Lipové. Dětství ale prožil v Domašově. Jeho otec se kvůli pracovnímu vytížení za druhé světové války jednou nezúčastnil výcviku Volkssturmu a za trest musel narukovat do Wehrmachtu. Sloužil pak jako dozorce v zajateckém táboře, ale po několika měsících ho ze zdravotních důvodů zprostili vojenské služby a těsně před koncem války se vrátil domů. Až na malé výjimky všechny obyvatele Domašova v roce 1946 odsunuli do Německa. Böhmovi zůstali, protože otce jako místního pošťáka potřebovali na zaučení nového českého poštmistra. Poté, co svůj úkol splnil, v květnu 1948 rodiče se třemi dětmi a tříměsíčním batoletem naložili do vagonu a odvezli na zemědělské práce na Třebíčsko. Nikdo ze zemědělců ale o rodinu s tolika dětmi neměl zájem, a tak je umístili do cihelny v obci Ptáčov, kde žili v otřesných podmínkách bez pitné vody. Až po nezměrné matčině snaze a zásahu Červeného kříže jim po pěti měsících povolili návrat domů. Erich Böhm, který neuměl ani slovo česky, v deseti a půl letech konečně nastoupil do první třídy. Po základní škole vystudoval Střední zemědělskou školu v Šumperku, následně nastoupil k Dopravnímu podniku v tehdejším Gottwaldově a pak k Energetickým rozvodným závodům v Zábřehu. Tam se také přestěhoval a v tomto zaměstnání zůstal až do penze. V roce 1960 se oženil s Emilií Jahnovou, s níž stále žije v Zábřehu.
