Je tu práce, volné byty, spoustu nábytku…
Gizela Boriková, rozená Meszárošová, se narodila 12. října 1927 v Bratislavě. Pocházela z početné maďarské rodiny, která žila v obci Takšoň (dnes Matúškovo) v okrese Galanta na jižním Slovensku. Její rodiče Julius Mezsároš a Gizela Lenártová hospodařili na větším statku. Gizela a jejích pět sourozenců pomáhali se zemědělskými pracemi. Po obecné a měšťanské škole pamětnice studovala lyceum v Nových Zámcích, které však nedokončila, protože v letech 1944-1945 se školy na Slovensku uzavřely a sloužily jako lazarety. Na podzim 1946 se Gizela provdala za Štefana Borika a odešla s ním osidlovat opuštěné Sudety. Usadili se ve Staré Roli u Karlových Varů a začali pracovat v místní porcelánce Bohemia. V listopadu 1947 byli Gizelini rodiče a sourozenci coby Maďaři vystěhováni ze Slovenska do Maďarska, byli vyměněni za maďarské Slováky, kteří repatriovali do Československa. Gizele se postupně narodily dvě dcerky a syn, asi devět let zůstala v domácnosti a pečovala o děti. V roce 1955 nastoupila jako prodavačka do obchodu s potravinami ve Staré Roli. Také si doplnila vzdělání, vyučila se prodavačkou. V roce 1956 se jí narodila nejmladší dcera. Po mateřské dovolené začala prodávat v řeznictví, které patřilo pod státní podnik Pramen. Zde působila až do odchodu do důchodu v roce 1981.