-
narozena 5. května 1928 v řecké Makedonii
-
otec Řek, matka Slavomakedonka
-
odešla roku 1945 s otcem do dnešní FYROM/Republiky Makedonie
-
1948 - po uzavření hranic odešla do jugoslávského Bulkesu, kde poznala svého manžela
-
její matka a starší sestra mezitím uvězněny
-
1948 - odchod do ČSR - Rožnov, v osmém měsíci těhotenství
-
měla tři děti, dva synové v dospělosti zemřeli
-
absolvovala dva roky ZŠ, umí řecky, makedonsky a česk, neumí však česky psát
-
pracovala v dětském domově, dělnice v soukenictví
-
byla proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do ČSR i proti jiným komunistickým dogmatům
-
usadila se natrvalo v Šumperku
Ekaterini Dimoschaki
(*1928)
„Já nevěřím dodnes, že na takové nízké klice by se
dvoumetrový muž s osmdesáti kily oběsil. To byla
vražda.“
„Státní holič – co to je za nesmysl. To není
komunismus, aby všechno bylo státní.“
Agorastos Dimoschakis (*1927)
„Na Gottwalda nezapomeneme nikdy. Pro nás byl bůh.
Zachránil nás, a proto je pro nás KSČ svatá. Ať žije
KSČ!“
00.00–14.00
- Agorastos odešel z Řecka
již 1945, začal velký teror – udavači, bití, policie.
- Byl členem mládežnické organizace KKE
již od 18. let, ale na frontě nebojoval.
- Odešel do hor, odtud do Bulharska roku 1945,
pak do jugoslávského Bulkesu, tam se učil kuchařem.
- Otec (vdovec) Agorastose odešel do hor jako
partyzán, také sestry zůstaly v Řecku.
- Otec Ekaterini předsedal ve vesnici
komunistům, pravice měla zbraně a mlátila je. Od KKE přišla výzva,
aby odešel s rodinou do jugoslávské Makedonie, odkud
pochází.
- Otec Ekaterini byl Řek a matka slavonská
Makedonka.
- Roku 1945 odešel otec s tehdy
šestnáctiletou dcerou Ekaterini do dnešní FYROM/Republiky
Makedonie, kde setrvali do roku 1948.
- Pobyt tam byl neplánovaný, neboť původně měli
jet jen na měsíc, ale během měsíce se hranice zavřela a matka se
starší sestrou zůstala v Řecku.
- 1948 – odjezd do Bulkesu, kde se učila jako
číšnice – tam se seznámila s Agorastosem.
14.00-33:00
- Ekaterini – slavomakedonští
předci, ale její matka jí vždy říkala, že řečtí (egejští), byť
nemluvila řecky. Ekaterini umí řecky i makedonsky, nevnímá se jako
Slovanka.
- Matka a starší sestra Ekaterini uvězněny,
její strýcové se starali o její mladší sestru a bratra.
- Již po měsíci známosti se Ekaterini a
Agorastos vzali v Bulkesi a 62 let jsou spolu (2010).
- Bulkes: přes 5000 Řeků – vlastní stát ve
státě – kultura, peníze, školy, zemědělství.
- Žili v naději, že se vrátí do
Řecka.
- Po roztržce Stalina s Titem utekli do
ČSR, protože přijali stalinistické ideje.
- Do ČSR přijeli odděleně vlakem. Ekaterini
byla tehdy v 8. měsíci (syn Vasil)
- Agorastos byl již od dětství invalida, po
příjezdu do ČSR se dostal do Mikulova, zatímco Ekaterini do
Rožnova
- A.: „Na Gottwalda nezapomene nikdy. Pro
nás byl bůh. Zachránil nás.“ – domnívá se, že KSČ ho
zachránila před smrtí, kdokoliv jiný by je chytil, čekala by je
smrt. „Pro nás je KSČ svatá. Ať žije KSČ!“, byl člen ÚV
KKE.
- Syna kojila do tří let, Vasil ani její další
dvě děti nebyly v dětském domově.
- Roky narození dětí: Vasil (12.1. 1949),
Athanas 1952 (Náchod), Dimitrios 1954 (Náchod).
- ČSR poskytlo vše – byty, práce, oblečení,
jídlo – „To se nedá zapomenout“ – přijali je stejně jako
Čechy, byty měli po vysídlených sudetských Němcích.
33:00–41.56
- Ekaterini pracovala v dětském domově,
Agorastos byl měsíc v Mikulově.
- Poté odešel do Javorníku, kde vařil ve
věznici, následně dělal kuchaře v Karviné pro Řeky, kteří zde
pracovali na stavbě (1953), nato odešel do továrny a pak odešel do
školy učit se česky, protože česky vůbec nerozuměl.
- Ekaterini nechodila do školy, začala sama
číst, ale neumí česky psát.
- Když ji Agorastos navštívil v její
vesnici, rozhodli se spolu utéct. Ekaterini nechtěli nechat odejít
z dětského domova (jako zaměstnankyni) do Jeseníku do malé
vesnice (Velimovice – na mapě však nenalezena).
- Nechtěli pracovat v zemědělství, chtěli
něco nového, a tak byli převezeni do Úpice na Trutnovsku – tam
pracovali v továrně – Ekaterini (21 let) čistila prádlo a poté
byla převedena do soukenictví, až do 1953, kdy se nastěhovali
natrvalo do Šumperka, aby děti mohly chodit do řecké školy.
- Agorastos: „Já jsem chtěl jenom říci –
poděkovat československé straně KSČ. Dokážete si představit, kolik
toho vynaložil stát pro nás? Školy, lidi, invalidi…O všechno se
postaral.“
41.56-48.00
- Vzdělání: Ekaterini: 2 roky
ZŠ
- Agorastos: ZŠ v Řecku,
v ČSR chodil rok na gymnázium, ale již po roce odešel, chtěl
být učitelem. Ale nešla mu čeština a nelíbila se mu představa, že
on by byl v lavici, zatímco Ekaterini sama se třemi dětmi
doma.
- Po přesídlení do Šumperka pracoval
v Sobotíně ve výrobně kol Velamos.
- Děti poslali do řecké školy
s nadějí, že se vrátí do Řecka. Syn Dimitrios je vyučený
stolař, i na své děti mluví řecky.
- V Šumperku s ostatními Řeky
mluvili řecky, muži hráli karty, děti si hrály spolu, ženy si také
krátily čas venku háčkováním, pletením.
- Už si v Česku zvykli, mají
důchod – v Řecku přišli o majetek, v případě Ekaterini
majetek zabavil její bratr, ale i přesto se s ním nehádá a
udržuje vztah. „Všechno mně vzal brácha! Ale to nevadí. Hlavně
ať je zdravý.“ – každý rok jezdí do Řecka a potkají se.
- Problémy s rasismem
nebyly.
Nahrávka č.2
00:00–9:00
- Agorastos: Nevrátili se, neboť měli už kolem
60 let, neměli by práci, nedostali by ji – byli tam kapitalisté –
„dělej si, co chceš“, lidé, co se vrátili.
- Nedostávali by tam důchod, jeden jejich známý
prý návrat do Řecka nepřežil. Německo zažilo boom, protože jejich
gastarbeiteři byli jen zdraví lidé, zatímco do ČSR přijeli i
invalidé (jako např. Agorastos).
- Stoupenec Kollianovců, Manolis Glezos.
- Peněz měli jako běžní Češi.
- Ekaterini byla výkonná dělnice a
v letech 1955/56 byla poslána na MDŽ v Praze (Mezinárodní
den žen).
- Neoblíbená v kolektivu, protože byla
pilná dělnice a nikdy neodmlouvala.
9:00–18:20
- O řecké občanství přišli, Agorastos má již
jen české, ještě krátce před rokem 1989. Když si žádal znovu o
řecké občanství kolem roku 1984, byl ze strany řeckých úřadů
šikanován – záměrně dělaly chyby, například jedno písmeno, aby
nakonec to občanství nezískal, Ekaterini ho získala.
- Roku 1968 byli zrovna v Rumunsku, když
přijela do ČSR vojska Varšavské smlouvy, nechtěli je pustit do ČSR
a odmítli nabídku jet do SRN. Jako komunisté by akceptovali SSSR,
ale to jim též nebylo dovoleno. Nakonec jim dovolili návrat do
ČSSR.
- Se vstupem Varšavské smlouvy do ČSSR
Agorastos nesouhlasil, prý tu žádná kontrarevoluce nebyla – za
trest byl vyloučen ze strany. Dodnes věří, že na 1000 procent
zvítězí socialismus.
- Ekaterini má na okupaci 1968 stejný názor
jako Agorastos, líbilo se jim, že Rumunsko bylo proti.
- Sametovou revoluci 1989 chtěli prý sami
komunisté.
18:20
- Rodinná tragédie: Měli tři děti, z nich
dvě již nežijí.
- Syn Vasil v 19 letech podlehl zranění
způsobenému nehodou na motocyklu, Athanas – s druhou ženou nesnesl
nevěru a zabil se oběšením v roce 1993, věk 42 let. Vzhledem
k tomu, že byl oběšen na klice od dveří, Ekaterini si je
jistá, že se jednalo o vraždu. Žena Athanase pracovala na sociálním
úřadě a znala dobře poměry, co si může dovolit. „Já nevěřím
dodnes, že na takovou nízkou kliku by se dvoumetrový muž
s osmdesáti kily oběsil. To byla vražda.“ Policie jim nic
neřekla.
- Dimitrios – nesdílí s rodiči politické
názory, není komunista, ale obě strany jsou umírněné.
- Mají dobrý vztah s manželkou
Dimitriose.
- Chyby komunistů, z nichž sametová revoluce
vykrystalizovala jako výslednice omylů – uzavřené hranice, zákaz
cestování a práce v zahraničí (měli je pustit, stejně by se
vrátili), znárodňování řemesel a rolníků – největší nesmysl – proč
to udělali?? „Státní holič – co to je za nesmysl. To není
komunismus, aby všechno bylo státní.“ Byly pro omezené
soukromé vlastnictví, včetně vlastnictví bytů, např. jako Čína.
Komunismus má být dobrovolný, nikoliv násilný – to není
pokrokové.
- Proces s Horákovou a další procesy podle
nich nebyly správné. Zároveň podotýká, že o věznění komunistů se
mlčí.
- O těchto názorech většinou mlčeli.
- Slaví české i řecké svátky, ty, co se
prolínají, jako Vánoce, slaví po řecku.
- Do občanek by napsali náboženství pravoslavné
(do řecké), ale do kostela nechodí, nejasně zodpovězeno.