Ekaterini Dimoschaki (* 1928)

Ekaterini Dimoschaki (*1928)

„Já nevěřím dodnes, že na takové nízké klice by se dvoumetrový muž s osmdesáti kily oběsil. To byla vražda.“

„Státní holič – co to je za nesmysl. To není komunismus, aby všechno bylo státní.“

 

Agorastos Dimoschakis (*1927)

„Na Gottwalda nezapomeneme nikdy. Pro nás byl bůh. Zachránil nás, a proto je pro nás KSČ svatá. Ať žije KSČ!“

 

00.00–14.00

-      Agorastos odešel z Řecka již 1945, začal velký teror – udavači, bití, policie.

-      Byl členem mládežnické organizace KKE již od 18. let, ale na frontě nebojoval.

• Odešel do hor, odtud do Bulharska roku 1945, pak do jugoslávského Bulkesu, tam se učil kuchařem.
• Otec (vdovec) Agorastose odešel do hor jako partyzán, také sestry zůstaly v Řecku.
• Otec Ekaterini předsedal ve vesnici komunistům, pravice měla zbraně a mlátila je. Od KKE přišla výzva, aby odešel s rodinou do jugoslávské Makedonie, odkud pochází.
• Otec Ekaterini byl Řek a matka slavonská Makedonka.
• Roku 1945 odešel otec s tehdy šestnáctiletou dcerou Ekaterini do dnešní FYROM/Republiky Makedonie, kde setrvali do roku 1948.
• Pobyt tam byl neplánovaný, neboť původně měli jet jen na měsíc, ale během měsíce se hranice zavřela a matka se starší sestrou zůstala v Řecku.
• 1948 – odjezd do Bulkesu, kde se učila jako číšnice – tam se seznámila s Agorastosem.

 

14.00-33:00

-      Ekaterini – slavomakedonští předci, ale její matka jí vždy říkala, že řečtí (egejští), byť nemluvila řecky. Ekaterini umí řecky i makedonsky, nevnímá se jako Slovanka.

• Matka a starší sestra Ekaterini uvězněny, její strýcové se starali o její mladší sestru a bratra.
• Již po měsíci známosti se Ekaterini a Agorastos vzali v Bulkesi a 62 let jsou spolu (2010).
• Bulkes: přes 5000 Řeků – vlastní stát ve státě – kultura, peníze, školy, zemědělství.
• Žili v naději, že se vrátí do Řecka.
• Po roztržce Stalina s Titem utekli do ČSR, protože přijali stalinistické ideje.
• Do ČSR přijeli odděleně vlakem. Ekaterini byla tehdy v 8. měsíci (syn Vasil)
• Agorastos byl již od dětství invalida, po příjezdu do ČSR se dostal do Mikulova, zatímco Ekaterini do Rožnova
• A.: „Na Gottwalda nezapomene nikdy. Pro nás byl bůh. Zachránil nás.“ – domnívá se, že KSČ ho zachránila před smrtí, kdokoliv jiný by je chytil, čekala by je smrt. „Pro nás je KSČ svatá. Ať žije KSČ!“, byl člen ÚV KKE.
• Syna kojila do tří let, Vasil ani její další dvě děti nebyly v dětském domově.
• Roky narození dětí: Vasil (12.1. 1949), Athanas 1952 (Náchod), Dimitrios 1954 (Náchod).
• ČSR poskytlo vše – byty, práce, oblečení, jídlo – „To se nedá zapomenout“ – přijali je stejně jako Čechy, byty měli po vysídlených sudetských Němcích.  

 

33:00–41.56

• Ekaterini pracovala v dětském domově, Agorastos byl měsíc v Mikulově.
• Poté odešel do Javorníku, kde vařil ve věznici, následně dělal kuchaře v Karviné pro Řeky, kteří zde pracovali na stavbě (1953), nato odešel do továrny a pak odešel do školy učit se česky, protože česky vůbec nerozuměl.
• Ekaterini nechodila do školy, začala sama číst, ale neumí česky psát.
• Když ji Agorastos navštívil v její vesnici, rozhodli se spolu utéct. Ekaterini nechtěli nechat odejít z dětského domova (jako zaměstnankyni) do Jeseníku do malé vesnice (Velimovice – na mapě však nenalezena).
• Nechtěli pracovat v zemědělství, chtěli něco nového, a tak byli převezeni do Úpice na Trutnovsku – tam pracovali v továrně – Ekaterini (21 let) čistila prádlo a poté byla převedena do soukenictví, až do 1953, kdy se nastěhovali natrvalo do Šumperka, aby děti mohly chodit do řecké školy.
• Agorastos: „Já jsem chtěl jenom říci – poděkovat československé straně KSČ. Dokážete si představit, kolik toho vynaložil stát pro nás? Školy, lidi, invalidi…O všechno se postaral.“

 

41.56-48.00

-      Vzdělání: Ekaterini: 2 roky ZŠ

-      Agorastos: ZŠ v Řecku, v ČSR chodil rok na gymnázium, ale již po roce odešel, chtěl být učitelem. Ale nešla mu čeština a nelíbila se mu představa, že on by byl v lavici, zatímco Ekaterini sama se třemi dětmi doma.

-      Po přesídlení do Šumperka pracoval v Sobotíně ve výrobně kol Velamos.

-      Děti poslali do řecké školy s nadějí, že se vrátí do Řecka. Syn Dimitrios je vyučený stolař, i na své děti mluví řecky.

-      V Šumperku s ostatními Řeky mluvili řecky, muži hráli karty, děti si hrály spolu, ženy si také krátily čas venku háčkováním, pletením.

-      Už si v Česku zvykli, mají důchod – v Řecku přišli o majetek, v případě Ekaterini majetek zabavil její bratr, ale i přesto se s ním nehádá a udržuje vztah. „Všechno mně vzal brácha! Ale to nevadí. Hlavně ať je zdravý.“ – každý rok jezdí do Řecka a potkají se.

-      Problémy s rasismem nebyly.

 

 

Nahrávka č.2

00:00–9:00

• Agorastos: Nevrátili se, neboť měli už kolem 60 let, neměli by práci, nedostali by ji – byli tam kapitalisté – „dělej si, co chceš“,  lidé, co se vrátili.
• Nedostávali by tam důchod, jeden jejich známý prý návrat do Řecka nepřežil. Německo zažilo boom, protože jejich gastarbeiteři byli jen zdraví lidé, zatímco do ČSR přijeli i invalidé (jako např. Agorastos).
• Stoupenec Kollianovců, Manolis Glezos.
• Peněz měli jako běžní Češi.
• Ekaterini byla výkonná dělnice a v letech 1955/56 byla poslána na MDŽ v Praze (Mezinárodní den žen).
• Neoblíbená v kolektivu, protože byla pilná dělnice a nikdy neodmlouvala.

 

9:00–18:20

• O řecké občanství přišli, Agorastos má již jen české, ještě krátce před rokem 1989. Když si žádal znovu o řecké občanství kolem roku 1984, byl ze strany řeckých úřadů šikanován – záměrně dělaly chyby, například jedno písmeno, aby nakonec to občanství nezískal, Ekaterini ho získala.
• Roku 1968 byli zrovna v Rumunsku, když přijela do ČSR vojska Varšavské smlouvy, nechtěli je pustit do ČSR a odmítli nabídku jet do SRN. Jako komunisté by akceptovali SSSR, ale to jim též nebylo dovoleno. Nakonec jim dovolili návrat do ČSSR.
• Se vstupem Varšavské smlouvy do ČSSR Agorastos nesouhlasil, prý tu žádná kontrarevoluce nebyla – za trest byl vyloučen ze strany. Dodnes věří, že na 1000 procent zvítězí socialismus.
• Ekaterini má na okupaci 1968 stejný názor jako Agorastos, líbilo se jim, že Rumunsko bylo proti.
• Sametovou revoluci 1989 chtěli prý sami komunisté.

18:20

• Rodinná tragédie: Měli tři děti, z nich dvě již nežijí.
• Syn Vasil v 19 letech podlehl zranění způsobenému nehodou na motocyklu, Athanas – s druhou ženou nesnesl nevěru a zabil se oběšením v roce 1993, věk 42 let. Vzhledem k tomu, že byl oběšen na klice od dveří, Ekaterini si je jistá, že se jednalo o vraždu. Žena Athanase pracovala na sociálním úřadě a znala dobře poměry, co si může dovolit. „Já nevěřím dodnes, že na takovou nízkou kliku by se dvoumetrový muž s osmdesáti kily oběsil. To byla vražda.“ Policie jim nic neřekla.
• Dimitrios – nesdílí s rodiči politické názory, není komunista, ale obě strany jsou umírněné.
• Mají dobrý vztah s manželkou Dimitriose.
• Chyby komunistů, z nichž sametová revoluce vykrystalizovala jako výslednice omylů – uzavřené hranice, zákaz cestování a práce v zahraničí (měli je pustit, stejně by se vrátili), znárodňování řemesel a rolníků – největší nesmysl – proč to udělali?? „Státní holič – co to je za nesmysl. To není komunismus, aby všechno bylo státní.“  Byly pro omezené soukromé vlastnictví, včetně vlastnictví bytů, např. jako Čína. Komunismus má být dobrovolný, nikoliv násilný – to není pokrokové.
• Proces s Horákovou a další procesy podle nich nebyly správné. Zároveň podotýká, že o věznění komunistů se mlčí.
• O těchto názorech většinou mlčeli.
• Slaví české i řecké svátky, ty, co se prolínají, jako Vánoce, slaví po řecku.
• Do občanek by napsali náboženství pravoslavné (do řecké), ale do kostela nechodí, nejasně zodpovězeno.