Blanka Dospělová

* 1955

  • „Já si vzpomínám třeba na ty události v roce 1989 na Můstku. Bylo to v lednu v podvečer, kdy jsem se nemohla dostat na Staroměstské náměstí. Nevěděla jsem proč, ale všude byly zátarasy. Neuvědomovala jsem si, co se děje. V horní části náměstí byly policejní antony, byla slyšet hymna, a pak jsem si uvědomila, že je to vlastně protest proti režimu. Bylo to v den uctívání památky Jana Palacha. Druhý den, kdy jsem šla do práce, tak nám řekl náš šéf, že jeho syn, který se tam také zúčastnil tady téhleté demonstrace, tak dostal plnou dávku vodním dělem a skončil v nemocnici se zápalem plic.“

  • „Jednadvacátého srpna jsme byly s matkou doma samy, protože otec jel v předvečer jednadvacátého srpna do Moravské Třebové, kdy vezl sestřenici, která v tento den měla narozeniny. Otec nám potom vyprávěl, že když mu strýc pustil rádio, tak taťka měl za to, že to je nějaké divadelní představení, že tam bylo o tancích a vojácích, kteří překročili hranice. A otec to vnímal jako hloupý žert.“

  • „Třeba do Jugoslávie nebo do Německa, Rakouska, my jsme se tam nedostali. U nás to bylo z toho důvodu, že otec byl vojákem z povolání. Tam ta šance na to, aby nás pustili, abychom dostali vízum, dostali devizový příslib, byla naprosto minimální a bylo to víceméně tolik ponižující, že jsme se proto ani nesnažili.“

  • Full recordings
  • 1

    Tábor, 25.11.2016

    (audio)
    duration: 45:07
    media recorded in project Soutěž Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Člověk se musel naučit přijmout to, že mnohé věci byly nedostatkové

Blanka Dospělová
Blanka Dospělová
photo: soutěž

Blanka Dospělová, rozená Hlaváčková, se narodila 19. října 1955 ve Vítkově na severní Moravě. Její matka pracovala v cukrářské výrobně, obuvnictví a nakonec v Elektroisole v Táboře. Její otec byl podplukovníkem Československé lidové armády. Pamětnice má dva mladší bratry – Zdeňka (1957) a Ivana (1965). Kvůli otcově povolání se rodina často stěhovala, pamětnice tak do školy chodila ve Vítkově, v Uherském Hradišti a poslední ročník základní školy dokončila v Hodoníně, kde zažila i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Následně se rodina přestěhovala do Žďáru nad Sázavou a od roku 1973 nastoupila na odborné učiliště v Brně. Vyučila se jako prodavačka drobného a drogistického zboží. V roce 1984 se přestěhovala i s bývalým manželem do Bruntálu, kde pracovala nejprve jako technicko-hospodářský pracovník a následně přešla do stravovacího zařízení místní firmy. V roce 1987 rodina přesídlila do Prahy, kde pamětnice prožila sametovou revoluci i protesty veřejnosti, které jí předcházely. Vedle hlavního pracovního poměru se začala věnovat kynologii a spolupracovala s Pražskou záchranářskou brigádou. Roku 2009 se přestěhovala do Tábora, kde v době natáčení rozhovoru (2016) působila v denním stacionáři pro seniory.