Antonie Draxelová

* 1946

  • "Pak se oddali v kostele, a když už se šlo z kostela do kamínu, do kulturního domu, tak se zpívalo: 'Už mou milou z kostela vedou, tenkrát jsi, má panenko, tenkrát jsi má!' 'Ještě nejsem, můj zlatý amante, ještě jsem doposavad maminčina. Ještě nejsem, můj zlatý amante, ještě jsem doposavad maminčina.' 'Já na vojnu, z vojny domů, ty jsi ještě svobodná, na koho jsi, má Nanynko, na koho jsi, má Nanynko, na koho jsi čekala?' 'Čekala jsem, můj zlatý amante, čekala jsem na tebe, až ty domů z vojny přijdeš, až ty domů z vojny přijdeš a my svoji budeme.'"

  • "Tady jsem udělala čtyři třídy a pak jsem chodila do Lapušníku, to je tady zkraje. Chodilo nás hodně, ale už jsme měli Frantu, měl tři roky. Šla jsem i s manželem. Chodili jsme tam a udělali ještě čtyři třídy, abychom se naučili rumunsky, že se udělá kolektiv a že se seberou pole. A abychom nedělali na poli a udělali se pánama, tak mám osm tříd."

  • "Ono to bylo tak: Sem nejezdily malé mašiny, ani autobusy, ani nic. Můj tatínek měl pěkné koně. Na ty dal zvonečky, zavázal ocasy a sic měl takové hejbavé na fasuňku a jezdil pro toho pana učitele Pejšu až do Božovic, tak ho vždycky přivezl. Říkal mu [otci] po cestě: 'Petrouš, nenechávej tady Toničku trápit, aby nosila tu nůši na zádech, vždyť ta by mohla být paní i u nás v Praze!' V Praze, i když jsem došla na Šumici. Níčko už bych nešla nikam, ze Šumice nikam!"

  • Full recordings
  • 1

    Šumice, 14.09.2023

    (audio)
    duration: 01:11:59
    media recorded in project Paměť Banátu
Full recordings are available only for logged users.

Provdáš se a budeš u nich dělat na poli. Bylo mi jen šestnáct roků

Antonie Draxelová Kalinová v roce 1961, na snímku jí bylo 15 let
Antonie Draxelová Kalinová v roce 1961, na snímku jí bylo 15 let
photo: archiv pamětnice

Antonie Draxelová (rumunsky Draxel), rozená Kalinová, se narodila 8. srpna 1946 a vyrůstala v české vesnici Šumice v rumunském Banátu. Její rodiče vlastnili malé hospodářství a od dětství zapojovali pamětnici do zemědělských prací. V nedaleké Putně vystavěla rodina Kalinových v roce 1933 mlýn, který komunistická vláda po státním převratu v Rumunsku znárodnila a dědečkovu rodinu vystěhovala k rodině pamětnice do Šumice. V rodném místě pamětnice vychodila čtyři třídy a po jejich splnění pracovala v hospodářství. V 16 letech se provdala za Josefa Draxela a po narození syna stihla dokončit čtyři ročníky rumunské školy v obci Lapušník (Lăpușnicel). Docházela prodávat na trh do několik desítek kilometrů vzdálené Oršavy. V době budování rumunského socialismu rodina odváděla státu povinné zemědělské dodávky. Pamětnice celý život pracovala v hospodářství. Po svržení komunistického režimu v zemi rodina získala mlýn v Putně zpět do vlastnictví. V době natáčení (září 2023) žila pamětnice v Šumici.