Jedna holka plivla sovětskému vojákovi do tváře. Neřekl ani popel a brečel
Narodil se 4. srpna 1948 v Liberci, kam se jeho rodiče přistěhovali v roce 1945 a koupili si rodinný dům v části Ruprechtice. Zde vyrůstal se svým o tři roky starším bratrem Františkem, rodiči a prarodiči z maminčiny strany. Otec pracoval v LIAZu (Libereckých automobilových závodech) jako zámečník, maminka byla modistka. Po základní škole se pamětník vyučil v LIAZu brusičem kovů a strojařem obráběcích strojů. Od mládí hodně sportoval – chodil na běžky, lyžoval na Ještědu a od svých třinácti let se závodně věnoval sportovnímu šermu. Od patnácti let také vyrážel na čundry, dvakrát ho místo čundru odvezli příslušníci Veřejné bezpečnosti z nádraží v Turnově do JZD Doksany na jednocení řepy. V roce 1967 narukoval na základní vojenskou službu, strávil ji v kasárnách Na Míčánkách v Praze-Vršovicích, kde sídlily útvary střežící objekty zvláštní důležitosti. Vpád vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zažil v Liberci, kde byl v té době na dovolené. V centru byl svědkem střelby sovětských vojáků i nárazu tanku do podloubí na hlavním náměstí. Po návratu z vojny nastoupil do proslulého libereckého Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS), který po čtyřech a půl letech vyměnil za práci v horách – nejdříve jako vlekař pod TJ Ještěd a později jako profesionální člen Horské služby Jizerské hory. Během osmadvaceti let služby poskytoval první pomoc návštěvníkům hor, stavěl stanice Horské služby, vleky a sjezdovky a získal kvalifikaci horský vůdce pro vedení výprav po horách. Po odchodu z Horské služby v roce 2006 pracoval pět let jako hrázný na přehradě Černá Nisa. V roce 2022 žil v České Kamenici.