Pavel Fiala

„Vím, že lidé z Řepčic byli hlídaní, pocítil jste to nějak?“ – „Samozřejmě jsem to pocítil, protože Charlie Soukup měl výstup na takové hezké datum, na Prvního máje v roce osmdesát jedna, z vězení a já tím, že jsem teda dělal v tý televizi a měl jsem nepravidelnou pracovní dobu, tak jsem už ve středu přijel do Řepčic. Toho Prvního máje tenkrát to byl pátek. No tak samozřejmě Maruška [Soukupová] mě poprosila, jestli bychom teda spolu pro Charlieho zajeli v ten pátek. Já jsem říkal, jo, samozřejmě. A ve čtvrtek ráno ještě že bychom teda zajeli na nákup, protože se očekávalo, že samozřejmě přijede spousta lidí do Řepčic, který se budou chtít s Charliem přivítat a oslavit s ním jeho svobodu. Takže jsme jeli do Litoměřic nakoupit, no a nazpátek už jsme se nedostali.” – „Co to znamenalo?“ – „Řepčice prostě byly obšancovaný policajtama.”

„Dělo se tam to, že často přes den se jako pracovalo, protože to byly starý baráky, vždycky bylo potřeba tam něco opravit nebo to… Já jsem měl teda to vozidlo, takže třeba bylo [potřeba] zajet někam pro nějakej materiál nebo něco. Takže se to tam tak různě opravovalo, no a večer jsme se sesedli, že jo, koupilo se nějaký to pivko, někdo hrál třeba na kytaru, nebo prostě povídali jsme si. Takový prostě normální to bylo, nebylo to nic… ne že bychom tam kuli nějaký pikle.“

„No, nesl jsem to těžce. On strejda udělal ten svůj odjezd šikovně, že to nikomu neřekl, a tátovi dal klíče od svého bytu. Strejda bydlel v Ústí nad Labem. Takže my jsme několikrát do toho Ústí zajeli a mohli jsme si vzít, prostě co jsme potřebovali, co by se nám hodilo, tak jsme si mohli vystěhovat, dřív než jako se ten byt nějak úředně zapečetil nebo něco takového. Já si na tyhle výlety pamatuju a vím, že mi bylo hodně smutno, přijít do toho bytu, kde jsme jezdívali ke strejdovi, že jo, kde to bylo fajn, a teď ten byt byl prázdný. Mě tam teda jako zaujalo nejvíc, strejda tam měl takovou dílničku, on byl velikej kutil, a dodneška mám spoustu různých šikovných věcí, jako jsou mikrometrické šrouby, různé pinzety, různé šroubováky, prostě různé šikovné nářadí, které používám dodnes.“