Lazarus Filipu

* 1927

  • „Mladí kluci, osmnáct devatenáct roků, neuměli vůbec střílet. Dali jsme jim anglické flinty, všelijaké, a poslali je válčit. Oni ztratili zbraně, tu mizernou pušku, a kvůli tomu jsme je zabili. Umíte si to představit? Já jsem se proti tomu kolikrát postavil, že je to nesprávné, naopak, někdo má potrestat nás. Kolikrát mě kvůli tomu zavřeli a zase pustili.“

  • „Tenkrát jsem dával protiněmecké plakáty se Stalinem. Byl jsem tenkrát s matkou u té organizace. Náhodou nás asi tři kluky chytli, ne kvůli těm plakátům, ale nějak nás pochytali. To je zajímavé, vyprávím to, a nechci tomu uvěřit, tak nás mlátili, až úplně tekla krev, ale prosím vás, žádnou bolest jsme necítili. Bylo to neuvěřitelný, že člověka dokážou tak rozpálit, mlátili nás do krve, cítili jsme takové horko, a furt jsme drželi.“

  • „Teď jsme přišli do Mikulova na Moravě. Tam byla taková velká kasárna po vojácích, tam byla karanténa. Říkali: ,Dobře, tady ale nemůžete bydlet.‘ Měli jsme s sebou staré lidi, všechny, to bylo hrozné. Říkají: ,Zdravější lidé pojedou do nějakých vesnic a okresů.‘ Byly vesnice, odkud utekli Němci. ,Podíváte se a připravíte je, aby se tam přesunuli ti staří lidé.‘“

  • Full recordings
  • 1

    Východní Čechy, 21.04.2013

    (audio)
    duration: 02:38:38
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Občanská válka – to je ten nejhorší boj. Nepřeji nikomu, aby to zažil

Lazarus Filipu v uniformě partyzánské armády DSE
Lazarus Filipu v uniformě partyzánské armády DSE
photo: Archiv Lazaruse Filipu

Pan Lazarus Filipu se narodil 19. prosince 1927 ve Florině na severu Řecka ve slavomakedonské rodině. Během okupace Řecka za druhé světové války roznášel letáky s protiněmeckou tematikou, byl zatčen, vězněn a vyslýchán na gestapu. Po propuštění se přidal k Národní osvobozenecké armádě Řecka (ELAS), partyzánskému vojsku vedenému řeckými komunisty. Působil jako spojka, roznášel zprávy a rozkazy mezi jednotlivými partyzánskými skupinami. Po skončení druhé světové války však propukla občanská válka mezi komunisty a monarchisty, kteří se těšili podpoře Velké Británie a Spojených států. Lazarus bojoval v řadách Demokratické armády Řecka (DSE) vedené řeckou komunistickou stranou. Působil jako průzkumník a pozorovatel, dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1949, po konci občanské války, odešel přes Jugoslávii a Maďarsko do Československa. Usadil se na severní Moravě, pracoval jako tkadlec v Letohradu a Rychnově nad Kněžnou, vystudoval večerní strojní průmyslovku. Dvakrát se oženil. Pro návrat do své původní vlasti, kterou poprvé navštívil v 70. letech, se s ohledem na své děti nikdy nerozhodl.