Blažena Froncová

* 1924

  • „Jednou přijdu do sví kanceláře,( to bylo před předsedou ten tam měl dveře), otevřu šuplík a byla tam přihláška do KSČ. Tam už byl předseda podepsanej, musely tam být podepsaný dva svědci nebo dvě doporučující osoby a ještě jeden podpis. A předseda mě říkal ,Blaničko jenom to podepiš nedělej si starosti‘. Tatínek byl národní socialista , nosil červenobílý karafiát a on mi pak vynadal , že jsem to měla udělat, že bych se měla lepší , že by mě nepustili a že bych tam mohla udělat kariéru. Tak jsem na psala Bedřišce mojí spolužačce ,Bédo představ si to já jsem měla v šupleti přihlášku do KSČ, já tam zaboha nepůjdu. Já jsem z úřadu utekla na Čeřovku že budu trucovat že už se tam nevrátím. Já to nepodepíšu‘. Shodou okolností, pak už jsem byla hodně opatrná v psaní, jsem jí v tom dopise napsala všechnu špínu na KSČ a ona ten dopis dostala a oni (policie) jí ho zabavili. Protože její brácha byl letec a chystali se na odlet do Německa z Chebu. On tam měl letadlo, takže už byli připraveni k odletu a oni jim kontrolovali korespondenci. Takže se přišlo na to co tam píšu, že nenávidím komunisti a že do toho nevstoupím. Policie to kontrolovala, přišlo to na okres a zase jsem měla polízandu. Dovedete si to představit, já sekretářka komunistickýho předsedy a píšu tohle.“

  • . „Řiditel Kazda přisel a říká „ Holky něco vám povím, já jsem byl dneska v Popovicích, to přesvědčovali o tom že musejí do družstva , (oni na to měli náturu tyhle komunisti). Tak blbeček šel do Popovic a tam nějaká paní měla pár políček a dvě holky na studiích v Praze. On říkal, tak jsem bábě řek ‚buď vstoupíte do JZD nebo holky půjdou ze školy‘. Holky uvidíte jak bába přijde zejtra. Babka přišla a řekla že vstoupí. Druhej úředník na okrese na zemědělským oddělení říkal, ‚Blanko já jsem dneska dostal, on byl někde v Ohavčí a přesvědčoval lidi do JZD. To se muselo , oni dělali takový podmínky buď vstoupíte nebo bude vaše rodina trpět. On říkal. ‚Blanko já jsem dostal na frak , oni mě tak honili s kosama, ty lidi když jsem je přesvědčoval, tak jsem musel utíkat a oni šli za mnou průvodem s kosama, že mě rozsekají na padrť.“

  • Já jsem tam šla v 55 roce, to byla nejhorší doba . Když nějakej sedlák neodevzdal to co měl odevzdat ( žito, pšenici, vejce) tak byl souzenej. Předseda senátu doktor Přibil říkal, když už se to projednávalo ,Blaničko, nemůžeme to rozhodnout. Uděláme přestávku, já musím jít do domečku, jak rozhodnout. Taky na autobusovým nádraží byl sekretariát KSČ. Ono totiž byl paragraf X, odstavec A B C, odstavec 3 atd. Když to bylo tohle zemědělský, tak to bylo na určitým paragrafu ale ty pododstavce tzn. buď vystěhování, nebo zabavení, nebo já nevím co, tak o tom rozhodoval zdejší KSČ tady na sekretariátu. Takže když řekli odsoudit takhle, tas se odsoudil takhle.

  • Pak tam bydlel taky nějakej pan Panocha, taková postavička Jičína. On byl cukrářem a dělal takzvaný certle. To byli takový jako skleněný bonbóny, jenže to trošku anýzem vonělo. A když byl třeba jarmark, nebo takový ty trhy na náměstí, tak tam s tím chudák jezdil. On byl takový zvláštní typ, měl fousy a pak se stal strážným zdejší brány. Takže tam vytruboval vždy v poledne a večer o devátý hodině, aby lidi věděli kolik je hodin.

  • Full recordings
  • 1

    Jičín, 02.02.2013

    (audio)
    duration: 01:44:54
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Na úřadě s Němci i komunisty

Blažena Froncová
Blažena Froncová
photo: 2.2. 2013 Martin Reichl

Blažena Froncová, rozená Bauerová, se narodila 10. února 1924 v Jičíně, kde strávila většinu života. Vyrůstala s bratrem v chudých poměrech, v rodině obuvníka. Do obecné školy chodila na Novém Městě v Jičíně. Poté vystudovala dvouletou Obchodní akademii v Hořicích v Podkrkonoší. Od roku 1941 pracovala na okresním úřadě jako koncipientka. V roce 1943 byla totálně nasazená v Nové Pace, kam dojížděla. Po válce se vrátila zpět na okresní úřad, kde pracovala jako sekretářka předsedy. V roce 1948 úřad ovládla komunistická strana a v roce 1950 byla odtud paní Froncová propuštěna. Poté nastoupila v ČSAD jako účetní. Přestože odmítla vstoupit do KSČ, stala se roku 1955 přísedící lidového soudu. Dosud žije s manželem v Jičíně.