Karel Hník

* 1942

  • „Vzal jsem si na to dovolenou. Přišel jsem za ním ráno. Byla to chaloupka na rozpadnutí. Vešel jsem do chodby a vrhly se na mě slepice. Když jsem vstoupil dovnitř, Matěj si mazal bércové vředy na nohou. Řekl jsem, že nebudu rušit a šel jsem zase ven. Sedl jsem si na pařez kousek od domu. Říkal jsem si, že to asi nepůjde. Byla tam tma, žádné světlo. S sebou jsem taky nic neměl, protože jsem umělá světla nechtěl používat. Pak jsem se vrátil, Matěj se ptal, co chci, tak jsem mu to řekl. Strávil jsem u něj tenkrát celý den. To hlavní jsem nafotil, pak jsem se tam ještě vracel dodělat nějaké detaily. Poté následovala další řemesla.“

  • „V redakci časopisu [Krkonoše] říkali, jestli bych nenafotil do celého ročníku další košíkáře, perlaře a podobně. Dlouho jsem to nechával otevřené, nakonec jsem to vzal, takže jsem asi dva nebo tři roky jezdil po těchto štacích. Postupně jsem fotil kováře, dřevaře, doškaře, perlaře. Všechny jsem je dělal.“

  • „To už začínaly družiny a mamka mi vždycky dávala peníze na stravenky na oběd do družiny. Koupil jsem za to foťák značky Pionýr. Nikdo o tom nevěděl. Schovával jsem to na půdě mezi dřívím a fotil jsem tajně. S kamarádem jsme pak dělali v miskách fotky.“

  • Full recordings
  • 1

    Vrchlabí, 27.02.2023

    (audio)
    duration: 01:45:59
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Fotografování mi přinášelo i v nesvobodě radost a pocit volnosti

Karel Hník / kolem roku 2003
Karel Hník / kolem roku 2003
photo: Archiv pamětníka

Karel Hník se narodil 29. července 1942 v Jilemnici v podhůří Krkonoš. Do konce druhé světové války žil v Horní Branné v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava na hranici s Německou říší. Po válce se rodina přestěhovala do nedalekého města Hostinné. Dostali byt po Němcích, které československá vláda po válce vysídlila do Německa. V Hostinném prožil školní léta a začal fotografovat. Vyučil se strojním zámečníkem v Kladně a poté nastoupil v podniku Kablo ve Vrchlabí. Na začátku osmdesátých let absolvoval na lidové konzervatoři v Hradci Králové obor výtvarná fotografie. Po sametové revoluci pracoval třináct roků jako kmenový fotograf Správy Krkonošského národního parku. Patřil ke známým krajinářským fotografům Krkonoš. Nejoceňovanější je jeho cyklus fotografií zachycující mizející svět tradičních krkonošských řemeslníků. V roce 2023 žil ve Vrchlabí.