Vladimír Hora

* 1950

  • „Protože jsem nechtěl vstoupit do strany. Vedoucí katedry byl pan Benda, nepamatuji si to přesně, byl velký komunista, ale velice moderní. Takže my jsme měli na silnoproudém oboru FELu [Fakulty elektrotechnické ČVUT] nejmodernější počítače. To se mi strašně líbilo, protože jsem byl schopný dělat automatizaci. Já jsem si četl anglické a ruské knížky, takže moje práce byla, že budu dělat automatizaci měření elektrických strojů. To se ale nelíbilo mému vedoucímu, protože on nerozuměl tomu originálu. Takže nakonec jsem tu aspiranturu nebyl schopen, nebo mi nedovolili ji obhájit.“

  • „To byla taková velká otázka [jestli emigrovat]. Měl jsem maturovat. Už tehdy začalo, to už si nepamatuji přesně kdy, díky tomu, že mi bylo osmnáct, bylo [ve Velké Británii] možné, že jsem mohl dělat vysokou školu. Ale neměl jsem dokončenou tu střední školu. Mohl jsem taky zkusit i nějakou střední školu dokončit. Já jsem si říkal, že nemůžu nechat mámu samotnou. Rusové budou tady, máma bude samotná. Brácha byl na vysoké v Praze, máma sama v Žilině.“

  • „Můj učitel z průmyslovky mě poprosil, abych – až se budu vracet – navštívil nějakou paní. Jméno si nepamatuji. A abych jí dal nějakou knížku. On mi dal adresu a ta její adresa byla náhodou vedle našeho velvyslanectví, které bylo vedle sovětského velvyslanectví, myslím. Takže já jsem se náhodou dostal k našemu velvyslanectví, kde byla zavřená všechna vrata a byla tam demonstrace. Tak jsem se ptal, co se děje. S tím, že ve dvanáct večer mi měl jet vlak. Oni mi řekli, že jsou zavřené hranice. Nakonec jsem té paní ani knížku neodevzdal, protože jsem chtěl vědět, co se děje v Československu. Já jsem se chtěl zúčastňovat, chtěl jsem vědět, co se děje.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 06.06.2023

    (audio)
    duration: 02:06:39
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Nemohl jsem mámu nechat v Československu samotnou

Vladimír Hora v roce 2023
Vladimír Hora v roce 2023
photo: Post Bellum

Vladimír Hora se narodil 15. dubna 1950 ve slovenském Martině rodičům Kateřině a Tiboru Horovým. Oba jeho rodiče byli přesvědčení komunisté a měli židovské kořeny, velká část jejich rodin zahynula během druhé světové války v koncentračních táborech. Seznámili se během druhé světové války ve Velké Británii, kam matka odešla už roku 1937 a kde otec sloužil u československých jednotek. Vladimír Hora vyrůstal v Žilině. Roku 1959 otec náhle zemřel. Matka se roku 1963 seznámila se dvěma britskými komunisty. Na jejich pozvání navštívil Vladimír Hora roku 1967 a 1968 Velkou Británii. Zpráva o invazi vojsk Varšavské smlouvy ho zastihla v Londýně. Účastnil se demonstrací před sovětskou ambasádou. Přemýšlel o emigraci, ale nakonec se vrátil domů. Vystudoval střední průmyslovou školu v Dubici a roku 1969 nastoupil na Fakultu elektrotechnickou na ČVUT. V roce 1977 nastoupil na jednoletou základní vojenskou službu a o dva roky později se oženil s bulharskou studentkou. Pracoval v podniku Geoindustrie v pražských Černošicích jako servisní pracovník. Během normalizace se několikrát dostal na Západ. Od roku 1980 pravidelně jezdil služebně do Nizozemí. Po roce 1989 si založil vlastní firmu. V roce 2023 žil v Praze.