"No tak potom jsem začala chodit do školy, ale v první třídě to zrovna nebylo moc dobré, protože jsem dostala paní učitelku, už to snad dneska můžu říct, protože už je asi dávno po smrti. Paní učitelka se jmenovala Vlasta Písecká, pamatuju si to dodneška. A paní učitelka mě strašně moc – dneska se tomu říká šikana, takže ona mě šikanovala a ponižovala. Já jsem musela každý den stát na stupínku ráno, nesměla jsem si sednout do lavice. Paní učitelka přišla, očuchala mě, jestli nesmrdím, a když zjistila, že nesmrdím a že jsem čistá, tak jsem si mohla sednout do lavice. Seděla jsem v zadní lavici a přede mnou nesměl nikdo sedět a vedle mě taky ne. No protože to bylo kvůli tomu, že tatínek byl kominík a paní učitelka si myslela, že když chodí táta špinavý domů z práce, ale opravdu se pokaždé myl, tak že jsem špinavá i já. A protože tenkrát to bylo v těch padesátých nebo předtím v těch letech a byl takový ještě ten tuhý nebo byl ten komunismus. Tak byla taková instituce a ta se jmenovala pouliční výbor KSČ. A to byly takové ty paní, které nechodily do práce, protože jejich pánové byli ředitelé něčeho a byli velcí komunisti. A oni, protože tenkrát žádná soudružka nemohla nechodit do práce, to nebylo socialistické, to nebylo hodné socialistické ženy, aby nechodila do práce. Tak oni to zaměstnání kompenzovali tím, že byly pouliční výbory a dbaly na čistotu a správný vývoj těch ostatních. Takže paní učitelka Písecká poslala pouliční výbor k nám. Dámy přišly, zazvonily, otvíraly skříně, dívaly se nám do šuplíků, kontrolovaly, jestli se ten táta teda koupe nebo kde spí. A když zjistily, že spí normálně v posteli povlečené bílými cíchami, tak byly strašně udivené, protože si myslely, že prostě když se v té práci umaže, tak že je špinavý imrvére furt. No a tatínek do tohohle přišel a strašně se rozčílil. Dámy vyhnal. A bylo zle, protože to už byl politický přečin, to se stavěl politické moci. A zachránilo nás jedině to tenkrát, že byl kominík a jeho velká vášeň bylo rybářství. A on postavil skoro všechny rybníky nebo opravil všechny rybníky ve Slaném a v okolí. A dělal u rybářů hospodáře. A jeho kamarád byl nějaký Miloslav Frolík, já jsem mu říkala strejda Milda, ale taky to žádný strejda nebyl. A ten byl u StB. Já nevím proč, v životě jsem ho nikdy neviděla, že by s tou stranou sympatizoval nebo ji chválil. Prostě nadával jako všichni ti ostatní, ale prostě byl u té StB a tenkrát se nějak táty někde na těch patřičných místech zastal, takže to prošlo."
