Ing. Hynek Jurman

„Utekly dva měsíce, já jsem sledoval Sport, Právo se mně tam hromadilo, to jsem prakticky moc neotevřel a po dvou měsících jsem šel obojí odhlásit. Vedoucí pošty mně říká, že ale Rudé právo nejde odhlásit. Takže já jsem si musel počkat, až ona měla dovolenou, byl tam za ni zástup a nebyl problém Rudé právo odhlásit. Samozřejmě jsem měl u soudruhů velké problémy kádrové a vzápětí se ženil můj bratr a já jsem dostal od rodičů křížek na krk k promoci a já jsem ho do té doby nenosil. Na vojnu jsem si ho nebral, měl jsem ho schovanej, a když měl brácha svatbu, tak jsem si ten křížek dal na krk a už jsem si ho tam nechal. Bylo to v červenci, byly tepla a já jsem chodil s rozhalenou blůzou, takže trvalo to čtyři dny a už jsem byl na koberečku u ředitele, stížnost, ty nosíš křížek, navíc nebereš Rudé právo, měls dostat zvýšení platu, ale nedostaneš nic.“

„A pak mám zážitek právě s tím strýcem Adolfem, protože on v tom osmašedesátém přijel v srpnu k nám. Ty bližší příbuzné měl v Brně a do Štěpánova si do rodné chaloupky zajel, to byla jeho rodná chaloupka, kde my jsme bydleli. Tam přijel odpoledne 20. srpna 1968 k nám na návštěvu. Já jsem ho poprvé viděl a on, jak objížděl přízeň, tak si všude dal skleničku, takže byl už v takové povznesené náladě. Jeho dcery tehdy zůstaly v Brně, přijel jenom s manželkou, s tou Angličankou, ta řídila. Adolf se dostal do dobré nálady, s tatínkem si taky dali nějakou tu skleničku a k večeru toho 20. srpna odjel do Brna. A jak říkala teď po letech jeho dcera, no, byl k nepoužití, tak šel spát. Ve dvě v noci přišel manžel jeho neteře, důstojník, který říkal, jsou tady Rusi, ujíždějte.“