The following text is not a historical study. It is a retelling of the witness’s life story based on the memories recorded in the interview. The story was processed by external collaborators of the Memory of Nations. In some cases, the short biography draws on documents made available by the Security Forces Archives, State District Archives, National Archives, or other institutions. These are used merely to complement the witness’s testimony. The referenced pages of such files are saved in the Documents section.
If you have objections or additions to the text, please contact the chief editor of the Memory of Nations. (michal.smid@ustrcr.cz)
Lidé by se měli k sobě chovat dobře, neměli by se stavět proti sobě
narozen v Mirohošti u Dubna na Volyni 13. listopadu 1919
studoval střední ekonomickou školu, pracoval v pivovaru
spolu se svou budoucí ženou bojoval ve Svobodově armádě
zúčastnil se bojů u Dukly, na Slovensku, na Moravě
po válce se usadil v Žatci a poté ve vsi Hošnice
zaměstnán jako ekonom v JZD
zemřel 23. března 2015 v Praze
Josef Kalcovský se narodil 13. listopadu 1919 v Mirohošti na Volyni. Jeho rodiče pocházeli z Čech, byli to zemědělci a do Volyně se přestěhovali již v roce 1895. Pamětník navštěvoval v Mirohošti spolu s českou menšinou českou školu. Podle jeho vzpomínek se volyňským Čechům v nové vlasti líbilo a měli v Mirohošti i vlastní pivovar. Rodiče přijali i tamní pravoslavnou víru, ve které byl pamětník rovněž vychováván.
Josef Kalcovský vzpomíná hlavně na německou okupaci. Volyňští Češi se během války aktivně zapojili do pomoci partyzánům, které zásobovali hlavně potravinami. Krutě na to doplatila obec Český Malín, která byla Němci srovnána se zemí a všichni obyvatelé, včetně žen a dětí, byli upáleni ve stodole. „Němci Malín vypálili a všichni Češi byli zabiti. Pomáhali ruským partyzánům a na základě toho, že Češi Rusům pomáhali, tak vypálili všechny ty Čechy.“
Pamětník v Polsku vystudoval střední ekonomickou školu a pracoval krátce jako ekonom ve volyňském pivovaru. V průběhu druhé světové války se ale rozhodl aktivně bojovat proti nacismu a stejně jako mnoho dalších volyňských Čechů vstoupil dobrovolně do nově tvořené armády generála Svobody. „Byli jsme svobodní vojáci ve svobodné armádě.“
Jako ženista se zúčastnil bojů na Dukle, na Slovensku, na Moravě a nakonec přišel s vítěznou Rudou armádou i do Prahy. Se Svobodovou armádou došla do Československa i jeho žena Miluše, která byla telefonistka. Za své zásluhy během bojů v druhé světové válce dosáhl Josef Kalcovský hodnosti podplukovníka.
Oba manželé už v Čechách zůstali a po dvou letech strávených v Žatci odešli z armády a usadili se v malé vsi Hošnice u Chomutova, kde vychovali jednu dceru. I v Čechách se pamětník živil jako ekonom a pracoval v místním jednotném zemědělském družstvu.
Josef Kalcovský zemřel krátce po natáčení rozhovoru pro Paměť národa, v březnu roku 2015.
© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Stories of 20th Century
Witness story in project Stories of 20th Century (Jana Červenková)