Bedřich Kalmus (Bedra) (* 1927)

Bedřich Kalmus – Bedra

 

„Skauti by se měli opět vrátit k přírodě.“

 

Rodina a dětství

        

Bedřich Kalmus, přezdívaný Bedra, se narodil 26. února 1927 v Místku, jeho otec byl hutníkem. Vyučil se obchodním příručím, v roce 1952 se oženil a má syna a dceru.

Do skautu vstoupil Bedra na podzim roku 1939.

 

Studium a zaměstnání

 

Po základním vzdělání nastoupil v roce 1942 do učení na obchodního příručího. Ve státním podniku Pramen, kam po vyučení nastoupil, pak pracoval přibližně do roku 1950. V této době mu dali na srozuměnou, že ve státním podniku Pramen již nadále nechtějí zaměstnávat muže. Proto se musel rozhodnout, zda půjde pracovat do dolů, nebo hutí. Nakonec odešel do Válcoven plechu, kde působil 9 let jako dělník. Pak ve svých 35 letech začal studovat hutní průmyslovku s maturitou a dále dva roky nástavbového studia, obor racionalizace práce. Po dokončení studia mohl pracovat v normování, pak přešel na ekonomiku a dělal zástupce vedoucího oblasti, ekonomickou stránku. „Měl jsem tehdy pod sebou dva tisíce zaměstnanců. Když jsem přišel roku 1951 do Válcoven, tak tam bylo šest tisíc zaměstnanců, dnes jich je tam s bídou šest set.“

        

Bedřich Kalmus vyprávěl o snahách přemluvit ho ke vstupu do KSČ, avšak on to vždycky striktně odmítl. Měl problémy kvůli svému členství v Junáku, proto nemohl dlouhá léta vykonávat v zaměstnání vedoucí funkce.

 

 

Vstup do Junáka

        

Do skautu začal chodit na podzim roku 1939 spolu se svým sousedem Zdeňkem Dedkem z Frýdlantské ulice, jenž byl o rok starší. Chtěli se tenkrát zabavit a najít si smysluplnou náplň trávení volného času. „Velmi nás to bavilo,“ říká Bedra. O tehdejší činnosti oddílu píše Bedřich Kalmus: „14. března 1939 se konal skautský rádcovský kurz ve škole Pod Sovou ve Frýdku. Jeho průběh byl přerušen střelbou u Čajánkových kasáren v Místku, po které následovala německá okupace města (...) Na jaře roku 1940 proběhla jarní část lesní školy na Chladné vodě jako poslední svého druhu před násilným rozpuštěním Junáka gestapem 4. 11. 1940.“

 

 

Doba válečná

        

Bedřich Kalmus vzpomíná na zážitky 14. března 1939: „Bylo to tuším před Velikonocemi, byli jsme tehdy v Místku v kostele na mši. Farář se obrátil a chtěl nám žehnat, vtom přišli Němci a zrušili mši. Tím se prakticky situace pro nás a pro skauting změnila, skauti již být nesměli. Protektorát jsme prožívali, jak se dalo. Mnoho z řad starších činovníků místeckých skautů se za války zapojilo do odbojové činnost a za tuto službu vlasti pak byli po válce odměněni junáckým křížem.“

        

Zajímavě vypráví Bedřich Kalmus o osvobozování Místku: „Bylo to 30. dubna, přijel sem jeden tank Rusů a nějaká četa. Nejdříve Rusové přišli do Bašky a ze Starého Města pak do Frýdku. Ve Frýdku byl v té době zadržen vlak zbraní maďarských vojáků. Já, Zdeněk Dedek a můj švagr jsme přešli přes řeku Ostravici z Místku do Starého Města, kde jsme se dostali až na nádraží. Ta parta (na tom nádraží) nás tehdy několik na nádraží vyzbrojila. Ale nakonec jsme ani domů nešli a nebojovali. Ve Starém Městě u Frýdku jsme se ukrývali v jednom baráku, všechno bylo tenkrát takové chaotické. Mého kamaráda Zdeňka Dedka Němci zastřelili z komína jedné továrny. My ho pak našli mrtvého. Chtěli jsme se konečně zbavit Němců. Během ústupu totiž Němci zabírali domy pro ubytování a posléze utíkali před sovětskou armádou směrem na Příbor.“

 

 

První obnova Junáka

        

Po obnově skautingu opět vstoupil Bedřich Kalmus do řad Junáka. V Místku se vytvořilo 1. středisko, jeho vůdcem se stal Miroslav Černocký a zástupcem Ing. Milan Krejčík – Gandy. 1. oddíl skautů Místek vedl Vochala, 2. smečku vlčat vedl Strakoš – Kohn, 3. oddíl vedl Sládeček, 4. oddíl Pludek a 5. oddíl skautů, katolický, vedl bratr Hartman. 1. dívčí oddíl vedly Vysloužilová a Janíková, 2. dívčí oddíl vedla Břenková a 3. dívčí oddíl, katolický, vedla Ing. Stolařová.

        

Bedřich Kalmus vedl po roce 1945 rovery. „Měli jsme zvlášť schůzky. Pomáhali jsme vedoucím oddílu v činnosti, organizovali tábory a věci spíše pro ty starší. Když zjistili, že náplň činnosti nedostačuje, tak nás patnáct z oddílu vstoupilo spolu se Strakošem do SDH Místek.“ Zároveň se také Bedřich Kalmus stal v 1. 3. 1946 zástupcem vedoucího 3. oddílu.

        

V roce 1946 tábořil 3. oddíl skautů Místek na Pražmě v Beskydech. Tábor trval 14 dní a konal se v soukromé rekreační chatičce a pěti stanech na pozemku Zdeňka Šebesty. „26. ledna 1947 se konala v hotelu Karlova huť ve Frýdku slavnost u příležitosti předávání vůdcovských dekretů a činovnických slibů nových vůdců. Této slavnosti se zúčastnil náčelník Junáka br. Plajner a za armádu velitel místecké posádky plk. Jiříček. Br. náčelník předal vůdcovské dekrety 60 vůdcům. Dále zde byli vyznamenáni skauti, kteří se zúčastnili odbojové činnosti proti nacismu, junáckým křížem Za vlast 1939–1945. Z našeho střediska toto vyznamenání obdrželi br. Strakoš, Krejčík, št. kpt. Kacíř, Šlajer a in memoriam br. Zdeněk Dedek, Pělucha, Šustek. Rádci oddílu z Frýdlantu n. O. br. Janu Tomáškovi byl zde udělen a předán náčelníkem Junáka zlatý odznak Za čin junácký za záchranu 4 lidských životů před utonutím v řece Ostravici.“

        

V roce 1947 3. oddíl Místek tábořil na Českomoravské vrchovině u Velkého Dářka, kam se dopravovali vlakem. Ve Velkém Dářku se spřátelili s místními hasiči. Na táboře také hodně nacvičovali hasičské dovednosti. V roce 1949 tábořili pod vedením Strakoše – Kohna, Bedřich Kalmus byl hospodář. Tábor byl z celého okrsku frýdecko-místeckého, bylo tam 280 dětí. Celých 14 dní tábora jim propršelo. Proto byli část tábora ubytováni ve stodolách u sedláků. Po skončení tábora jim pomohli hasiči SDH Místek, protože jim převezli tábor do Místku, když tábor končil.

        

Likvidace po zákazu Junáka probíhala živelně: „... museli jsme odevzdat majetek a seznamy členů. Měli tehdy velké plány, protože zrovna zakoupili dřevěnou chatu, kterou měli stavět v Palkovicích, kde jim pozemek slíbil skaut Šlajer. Strakoš chtěl tehdy oddíly zachránit, a tak vstoupil Svazu mládeže, aby uchránil oddíly a aby se mohli věnovat turistické činnosti...“

 

Ve Frýdku-Místku v roce 1949 probíhal politický proces se skupinou skautů. Skauti měli tisknout a šířit protistátní letáky. „Ze 3. oddílu Místek byli zatčeni Čeněk Šimurda, Vladimír Konečný, Zdeněk Figar, Ivan Kramoliš, Jaroslav Neckář, Dalibor Hofírek, Lubomír Kuběnský, Jiří Verlík, Marcel Dostál, Jaromír Finda. Uvězněni byli v Ostravě několik měsíců ve společných celách s různými delikventy, později na samotkách.“

 

 

Léta šedesátá a druhá obnova

        

V říjnu 1967 svolal bývalý velitel 2. okrsku Podbeskydské oblasti br. Alfons Strakoš – Kohn tehdy ještě ilegální sraz funkcionářů i řadových členů Junáka z předválečného a poválečného období v Beskydech pod Lysou horou, kde se rokovalo o přípravách na brzké obnovení skautského hnutí v okrese.

        

Na 21. srpen 1968 vzpomínal Bedřich Kalmus: „S manželkou jsme byli na prameňácké chatě v Malenovicích a najednou večer v rozhlase hlásili, že nás přepadli Rusové, a shodou okolností tam byl ředitel Pramenu a jeho manželka původem z Ruska, která byla strašně překvapená, co se stalo. Ale museli jsme se s tím nějak vyrovnat.“

        

Dne 14. března 1969 se konala na místeckém náměstí slavnost na počest ozbrojeného odporu posádky Czajankových kasáren za účasti náměstka ministra národní obrany. Proběhla vzpomínka na 30. výročí 14. března 1939, kdy se v Czajánkových kasárnách místní vojáci 8. pěšího pluku bránili německým okupantům. Při této příležitosti skauti místeckého střediska požádali o to, aby se jejich středisko mohlo jmenovat 8. pěšího pluku slezského Místek a pro středisko zde byl předán střediskový prapor.

        

Na tehdejší vnitřní vztahy ve středisku a na okrese vzpomínal Jaroslav Paseka – Batul: „V období do r. 1968 jsme drželi pohromadě ze všech stran, avšak poté, co jsme začali fungovat coby funkcionáři, tak se nám to rozklížilo, ale to byla jen taková epizoda. Taková typicky česká. Jak je národu zle, drží při sobě, jak není zle, tak už nejsme kamarádi...“ Likvidaci skautů popisuje Bedřich Kalmus: „Svaz mládeže v roce 1970 přebral všechny naše materiály a oddíly se musely rušit. Stany atd. nám sebrali. Největší přírůstek byl po roce 1970, všichni počítali s tím, že Junák udělá všechno pro to, aby mládež měla nějaké vyžití, jenomže se zapomnělo, že Junák nebyl jen na to, aby se mladí zabavili, ale hlavně mládež vychovával, a to nebylo jednoduché ani to nebylo zadarmo. Myslím si, že dnes je stejná situace.“

 

 

Třetí obnova Junáka

        

Na jednom z prvních mítinků OF v listopadu 1989 vystoupil br. Dušan Mlýnek – Šaman a vyhlásil znovuobnovení Junáka ve Frýdku-Místku. 6. prosince 1989 se pak uskutečnila v divadle DUO v Místku v sadech B. Smetany první schůze činovníků z Frýdku-Místku. Zde byla oficiálně zahájena činnost a vypracována přihláška do ústředí. Spojkou s ústředím se stal Vilém Čapčuch – Perun z Bašky. Br. Bedřich Kalmus zajišťoval písemný styk se všemi činovníky z let 1945–1950 a 1968–1970. Dne 7. ledna 1990 se konala schůze 30 činovníků z okresu. Bylo zde ustanoveno stejné vedení ORJ jako v roce 1970.

        

V místeckém skautingu došlo po roce 1989 k rozporu mezi činovníky střediska. Výsledkem byl rozpad původního střediska 8. pěšího pluku Slezského. Odešlé oddíly vytvořily samostatné středisko Petra Bezruče Místek. Jednalo se o 1., 2., 3. a 8. oddíl. Některé oddíly se po čase vrátily.

 

 

Závěrem

        

Bedřichu Kalmusovi byla v roce 1970 uděleno vyznamenání Medaile díků, jako poděkování za přínos ve výchově mládeže. V roce 1994 obdržel také vyznamenání Syrinx – bronz a v roce 2001 Syrinx – stříbro za dlouholetou činovnickou službu v řadách Junáka.

        

Skautům by Bedřich Kalmus vzkázal: „Více se zajímejte o přírodu! Choďte častěji na výpravy. Mládež by si měla uvědomit, že jim skauting něco přináší právě proto, že je úzce spjat s přírodou. Mladí se nyní orientují jen na počítače a zábavu uvnitř a do přírody se jim nechce.“

 

Prameny a literatura

KALMUS, Bedřich: Historie skautingu v Místku. Místek 2007, Středisko 8. pěšího pluku Slezského Místek, 74 s.

RUMIÁNOVÁ, Jana: SDH Místek letos oslavil 135 let svého trvání. Frýdecko-Místecký a Třinecký Deník. 14. 10. 2009. Dostupné z: http://fm.denik.cz/zpravy_region/obrazem-hasici-poradali-detsky-den20110604.html

výpověď Jaroslava Paseky – Batula

výpověď Vladimíra Pokorného – Ponyho

výpověď Bedřich Kalmuse – Bedry

VAVROŠOVÁ, Ladislava: Dobrou zábavu si hasiči pokazit nenechali, Frýdecko-Místecký a Třinecký Deník. 4. 6. 2011. Dostupné z: http://fm.denik.cz/zpravy_region/obrazem-hasici-poradali-detsky-den20110604.html

VLK, Vilém (ed.): Historie skautingu v Pobeskydí: 1935–1995. Palkovice 1995, 44 s.

 

Pro potřeby projektu Skautského století natočil a zpracoval Jakub Foldyna – Elf. Text byl autorizován narátorem.