Fascinovala ho krajina pokrytá smogem. Svými obrazy provokoval komunisty
Herbert Kisza se narodil 16. června 1943 v obci Podobora u řeky Olše na česko-polském pomezí. Otec Karel Kisza byl elektrikář, jeho koníčkem bylo malování. Od něj získával pamětník vztah k výtvarnému umění. Matka Emílie byla v domácnosti. Jako dítě vnímal nesnášenlivost mezi luterány a katolíky. Doma mluvili polsky, německy a později česky. Jeho strýc pašoval v poválečných letech z Polska alkohol a do Polska maso. V roce 1957 zvládl Herbert Kisza přijímací zkoušky na Školu uměleckých řemesel v Brně. Studoval obor malba. Studentská léta trávil v Brně nejprve na internátu, ze kterého se nechal vyloučit, později v pronajatém bytě. V roce 1961 pamětníka přijali na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. A to navzdory špatnému posudku z Brna. Ukončil ji v roce 1967 a stal se výtvarníkem na volné noze. V roce 1968 odjela jeho tehdejší přítelkyně spolu s francouzskými kamarády do Paříže, později emigrovala do Švédska. Herbertu Kiszovi se podařilo ještě v roce 1968 a v následujícím roce procestovat Velkou Británii a Skandinávii. Pak mu zabavili cestovní pas. V roce 1971 se oženil s architektkou Ivanou Vrabcovou a odstěhoval se do Kadaně na Chomutovsku. Tam založil obor malba na lidové škole umění. Maloval obrazy krajiny devastované průmyslem, byl jí fascinován. Sám to považoval za jakýsi tichý odpor proti režimu. V roce 1991 otevřel v Kadani svou galerii Netopýr. V roce 2023 stále tvořil a žil v Kadani.