Dalibor Knejfl

* 1925

  • „Pak nám dali hlídat tratě, tak jsme na tratě jeli na Susu. To jsme byli na strážnici. Tam byl [jeden italský voják], to byl fašista, bydlel tam a my jsme to měli dole obsazené. On uměl trochu německy, tak se s našimi chlapy domluvil, ať si dáme pozor: ‚Z tamtoho baráku je jejich syn u partyzánů...‘ Němci už tam hlídali, tak byli vždycky zastřelení [lidé], ‚...tak je zastřelte taky.‘ Tak si Moučka s Bogdou vzali ode mě slovník, šli tam jako pro mléko a že bychom chtěli k partyzánům.“

  • „Potom dělali čistku proti nám a při velké čistce nás chytli. Že prý tam už Němci nejsou, tak jsme vylezli ze skrýší, a potom se tam najednou objevili a nás sebrali. Zachránil nás jeden [německý] desátník.“

  • „Sem jsme vezli ty, co jsme pochytali. Tak jsme tam chytli vlajkaře Rysa [Rozsévače]. Tak jsme dělali patrony po Veroně, u Verony jsme byli, a tam přišla Italka, že je tam nějaký [člověk], který mluví nějakou řečí, že mu nerozumí a německy neumí. Tak jsme tam šli, slyšíme česky zřetelně, a tak jsme chtěli doklady. Samozřejmě už dělali falešné, ale jako vytištěné, kdežto v té době vydávali ještě předtištěné [doklady]. Tak nám to bylo divné, tak jsme ho vzali na velitelství a tam byl major vytažený z vládního vojska a jemu dělal pucáka [voják] z Bydžova. A to byl Bydžovák. Ten ho poznal.“

  • Full recordings
  • 1

    Dolní Dobrouč, 16.03.2014

    (audio)
    duration: 02:04:46
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Dolní Dobrouč, 02.12.2018

    (audio)
    duration: 51:49
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Od vládního vojska k italským partyzánům a zpět

Dalibor Knejfl partyzánem, 1944
Dalibor Knejfl partyzánem, 1944
photo: archiv Dalibora Knejfla

Rotmistr v. v. Dalibor Knejfl se narodil 14. ledna 1925 v Lázních Bělohrad v tehdejším Československu. Po obecné škole a po vyučení v Hořicích v textilním oboru byl nuceně nasazen v Hradci Králové v továrně Junkers. Na podzim 1943 si však na radu bratrance Karla Jurajdy podal přihlášku do vládního vojska a byl zařazen do 11. praporu v Rychnově nad Kněžnou. S vládním vojskem prodělal výcvik a společně s dalšími „vladaři” byl dne 24. května 1944 vyslán do Itálie na hlídání tratí. V Itálii se mu společně s dalšími „vladaři” podařilo dne 21. června 1944 přeběhnout k italským partyzánům a postupně sloužil u skupin Carlo Carli a Pudlo (nazvané podle velitelů skupin) a ve 41. a 43. garibaldovské partyzánské brigádě. Dne 6. prosince 1944 byl zajat německými vojáky a po věznění v Turíně, Veroně a Peschieře byl zařazen zpět do vládního vojska, ačkoliv nyní směřoval do pracovního oddílu. Během výslechů totiž nebylo dokázáno úmyslné přeběhnutí vojáků k partyzánům, a „vladaři” tak byli považováni za zajatce. V Itálii se pamětník dočkal dne 28. dubna 1945 osvobození americkou armádou a po válce odjel zpět do Československa. Po válce sloužil v armádě ve Chlumci nad Cidlinou, Mladé Boleslavi a Turnově, pracoval v prodejně, v evidenční kanceláři továren na porcelán, v textilní továrně, v papírnách, v Tesle a nakonec jako kontrolor hasicích přístrojů. Dalibor Knejfl byl dvakrát ženatý. V současnosti žije v obci Dolní Dobrouč nedaleko Lanškrouna.