Jan Kotešovec

* 1937

  • „Nebylo to. [Elektrický proud] byl jen kousek, tady kilometr nahoru a kilometr dolů. Později se to prodlužovalo dále a dále. Pak za pár let jsme se připojili na doly. Po vrchu se udělalo elektrické vedení a připojili jsme se k Ujbánii a za pár let se připojila do systému a každý měl zavedenou elektriku. Když jsem začínal, elektrika se neměřila. Každý platil podle množství žárovek nebo jestli měl rádio. Nic jiného než žárovka a rádio nebylo. Později byla žehlička nebo pračka...“

  • „Tatínek mi umřel, když jsem měl čtrnáct roků. Byl vyučeným krejčím a nepracoval v dolech. Dělali jsme s dobytkem, vozíval se odsud azbest na fabriku na Hlubotinu. To dělal můj táta, vozil s dobytkem rudu, azbest.“ – „Přímo ji tedy netěžil?“ – „Ne.“ – „Co se tatínkovi stalo?“ – „Ani pořádně nevíme. Odešel na trh do Severinu koupit dobytek, a víc se nevrátil.“ – „Vyšetřovalo se to nějak? Pátrali jste po něm?“ – „Velmi málo, protože tehdy se odsud brali lidi do Baraganu. Bylo to v tom čase, kdy je násilím vzali do Baraganu. Nevíme. Udělalo se, že se utopil. Našli ho v Dunaji.“

  • „Dole podle Dunaje bylo zoráno šest metrů. Odsud z Eibenthalu, kdo měl dobytek a potah, tak jsme museli jednou nebo dvakrát za měsíc jít dolů zorat. Muselo to být furt čerstvě zorané, aby se vidělo, jestli někdo utekl přes Dunaj.“

  • Full recordings
  • 1

    Eibenthal, 09.09.2022

    (audio)
    duration: 01:19:55
    media recorded in project Paměť Banátu
Full recordings are available only for logged users.

Táta zmizel v době deportací rodin do Baraganu

Jan Kotešovec, natáčení pro Paměť národa, září 2022, Eibenthal
Jan Kotešovec, natáčení pro Paměť národa, září 2022, Eibenthal
photo: Paměť národa

Jan Kotešovec se narodil 14. května 1937 v Eibenthalu v rumunském Banátu, kde i později vyrůstal. V době druhé světové války navštěvoval místní českou školu a v době státního převratu v srpnu 1944 zaznamenal stažení a útěk rumunských vojáků z vesnice. Po čtvrté třídě zůstal s rodiči, aby jim pomáhal s prací v hospodářství, a po několika letech ho matka poslala na rumunskou školu do Oršavy. V době prováděných deportací obyvatel do Baraganu zmizel i pamětníkův otec František Kotešovec a jeho tělo se našlo až za několik dní v Dunaji. Vojenskou službu pamětník strávil ve městě Brašov, dříve Orasul Stalin, a tvrdí, že byl jako radiotelegrafista zařazen k Securitate. Po návratu ze služby se pamětník živil jako elektrikář a doplnil si potřebnou kvalifikaci. U své profese nakonec zůstal čtyřicet čtyři let a do penze odešel v roce 1998. Aby si prý za minulého režimu udržel zaměstnání, vstoupil do rumunské komunistické strany. V roce 2021 s ním byl pořízen rozhovor v rámci projektu Příběhy našich sousedů. V současné době žije i nadále v Eibenthalu a patří k poslední hrstce hospodářů, kteří pro svoji potřebu chovají dojnou krávu (září 2022).