Jaroslav Krbůšek

„Velmi často se stávalo, že hned po vernisáži, třeba za týden nebo za tři dny, za čtyři dny, to soudružka Křížová zakázala. Vždycky si vymyslela nějakej důvod. Třeba tam byla výstava Evy Kmentové a v tom papíře, který jsem jí dával, bylo napsáno, že tam bude vystaveno pět nebo já nevím deset hlav, bronzových hlav, na nějakých stojanech. Ona tam přišla a říkala: ‚Soudruhu Krbůšku, to nejsou hlavy, to jsou svatí, oni mají za hlavou svatozář. Okamžitě to zakazuju.’ Nebo tam byla jedna z prvních výstav Jiřího Davida. A tam byly takový velkoformátový kresby pověšený mezi těma sklama. A na jedné té kresbě byla jakási hora a nad tou horou letěl anděl. Ten anděl byl nahej. Potom tam ti ostatní nebo ti zaměstnanci mně říkali, že soudružka Křížová si nechala dovézt kafe tam do toho foyer, kde to probíhalo, a prý míchala takhle kávu, zvedla zrak, zastavila míchání a říkala: ‚Co je to tam za přirození? Okamžitě se to musí sundat!’ A takovéhle… Někdy se stalo, že tam – ze začátku – když potřebovali to zakázat, tak tam poslali takovou babičku s holí, která údajně byla dřívější ředitelkou nějaké školy, a ta tam začala hulákat, třeba na výstavě Čestmíra Kafky, že to, co se tady vystavuje, je to, co ponouká dnešní mládež k násilí. A začala tam prostě šermovat tou svojí holí a nakonec docílila toho, že se to zakázalo.”

„Přijeli z té strany právě těch Jeseníků… přijeli polský vojáci a polský tanky. A pamatuju si, že na takový první velký křižovatce v Šumperku, při sjezdu z takzvanýho Holubího vrchu, z těch hor, do Šumperka, přijel velkej kamion a někdo, ten řidič, ho tam zastavil uprostřed tý křižovatky, zamknul ho a odešel. Ty tanky se zastavily, pak tam dlouho – to jsem viděl – dlouho [vojáci] diskutovali a nakonec ten první tank prostě narazil do toho kamionu a celej ho odsunul, samozřejmě ho zničil. A tanky vjely na takzvaný Stalinovo náměstí, který tam je dodneška, nejmenuje se Stalinovo, tam byl Stalin mnohokrát politej rudou barvou, a tam už byl dav lidí a nechtěli je pustit do města. Pustili je až tehdy, když zase ten první – tam byl asi nějakej velitel – ten tank posunul na kraj vozovky, kde byly zaparkovaný auta, a všechny ty auta takhle přejel. Samozřejmě lidi se rozutekli. A potom tanky vjely do města a tím začala okupace Rudou armádou, která trvala až do odchodu Rusů ze státu a ze Šumperka, protože v Šumperku byla velká tanková základna.”