The following text is not a historical study. It is a retelling of the witness’s life story based on the memories recorded in the interview. The story was processed by external collaborators of the Memory of Nations. In some cases, the short biography draws on documents made available by the Security Forces Archives, State District Archives, National Archives, or other institutions. These are used merely to complement the witness’s testimony. The referenced pages of such files are saved in the Documents section.

If you have objections or additions to the text, please contact the chief editor of the Memory of Nations. (michal.smid@ustrcr.cz)

Olga Kroupová (* 1935)

Za dědinou někdo napsal, že Hitler je vůl

  • narodila se roku 1935 v Moutnici

  • v roce 1935 otec Josef Páral vězněn na Cejlu

  • v květnu 1945 zažila osvobození Moutnice sovětskou armádou

  • v roce 2024 žila v Ledči nad Sázavou

Tatínka věznili na Cejlu, protože byl starostou

Olga Kroupová se narodila v Moutnici u Brna manželům Páralovým v roce 1935. Tatínka za války, kdy bylo Olze osm roků, zatkli a věznili jeden a půl měsíce v brněnském Cejlu. Otec v té době totiž zastával post starosty. Olga Kroupová vysvětluje: „Za dědinou někdo napsal, že Hitler je vůl. Začalo se to vyšetřovat a v první řadě zavřeli starostu. Lidé ale pak nahlásili, kdo to udělal, a tak tatínka pustili. Byl ale domlácený, zuby vypadané, dopadl dost špatně.“

Osvobození Moutnice 

Na konci války, když se blížila sovětská fronta a hnala Němce, schovávala se rodina Páralových, tedy Olga s rodiči a ještě třemi bratry, ve sklepě, ze kterého tatínek vybudoval bunkr. „Bydleli jsme naproti kostelu a Němci si tam dali ostřelovače. Jak přicházeli Rusi od Těšan do naší zahrady, tak se je snažil ostřelovat. Maminka nahlásila, že je tam ten Němec, aby si Rusi dali pozor a zlikvidovali ho,“ vzpomíná Olga Kroupová a dál popisuje příchod Sovětů : „My jsme to měli přímo k tomu sklepu, takže sem tam střelil i na nás do toho sklepa. Naštěstí to tatínek zabezpečil, že jsme tam měli takové silné vrata a bylo to dobré. Přežili jsme to jakžtakž.“ V roce 2024 žila v Ledči nad Sázavou.

 

 

© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Field reports

  • Witness story in project Field reports (Jitka Andrysová)