„A tam jsem to zažil jako předseda Národní výboru. Protože lidé taky nevěděli, co je, tak jsem zakládal Občanské fórum, aby se dozvěděli co a jak. Pozvali jsme tenkrát zpěvačku Pavlínu Filipovskou se Štědroněm, aby nám vysvětlovali věci. Byli tam študáci, z televize hlasatelka Hrušková – z Československé televize– kteří vysvětlovali situaci, o co se jedná a tak dále. Taky byla taková nejistota, strach, co bude, co nebude. A když se pak dozvěděli, že jako komunista jsem zakládal Občanský fórum a že jsem v Občanským fóru, a už bylo jasný, že se ta doba nezmění, tak mě z Občanskýho fóra vyhodili.
O Sametové revoluci jsem se dozvěděl, že jsme takhle jednou večer grilovali a policajti jezdili sem tam. Zastavili a říkali: ‚Jéé, vy grilujete, dáme si s váma.‘ A říkali: „V Praze blbnou, tam je zase pohotovost. Musíme sloužit, nevíme, co se děje.‘ To byla moje první zpráva. A když jsem pak v pondělí přišel na Obecní úřad, tak už se vědělo z rozhlasu, z televize trošku víc. Měli jsme plenární zasedání, to byla veřejná schůze, v úterý, a tam byly od lidí dotazy, co se děje, proč se děje, proč my k tomu nic neděláme. Tak proto jsme udělali, založili Občanský fórum a udělali jsme pro lidi takovou propagační schůzi, aby se dozvěděli, co a jak se dělá.“
„Byl jste v komunistické straně?
Byl. Hrozně brzo, od osmnácti let. A z toho důvodu, že otec dělal tajemníka Národního výboru – to je jako dnešní místopředseda. A protože byl nemocný a nemohl chodit na tyhlety brigády, protože dříve se všechno dělalo brigádně zadarmo, tak mě vždycky posílal: ‚Běž tam za mě, pomož tomu a udělej.‘ Tak jsem chodil na brigády každou sobotu, nebo co zkrátka bylo potřeba... A tím mě přesvědčili, když jsem takhle aktivní, že bych měl být ve straně.“
Miroslav Krumpholc se narodil 17. května 1953 ve Strakách poblíž Nymburka. Vyučil se zámečníkem a pracoval v Železničních opravnách a strojírnách. Tím, že bydlel poblíž Milovic, přicházel do styku se sovětskými vojáky, což mu přinášelo výhody i nevýhody. Byl členem komunistické strany, od roku 1975 předsedou Místního národního výboru v obci Mečíř a později v Křinci na Nymbursku. V roce 1989 zakládal Občanské fórum v Křinci a jelikož byl oblíbený, zůstal starostou i po Sametové revoluci. V roce 1990 začal s rodinou podnikat.
