Marie Krycnerová

* 1933

  • "a já Pak jsem zažila jeden šok, když jsme jeli z chalupy do Karlových Var, tak nás zastavili regulovčíci. A ten mladej šel po mojí dceři malý, dvouletý, která ležela a pod ní byl tranzistor. Protože tehdy byly tranzistory jediný, který vám mohly pomáhat, abyste věděli, co se děje. No ale ten tranzistor naštěstí byl vypnutej, ale on po něm šel, tak jsem šla po něm já. On vzal zbraň. No a tehdy jsem uměla rusky jako česky, protože jsem musela dělat státnice, já učila na jazykovce, čili pět hodin ruštiny tejdně, tak si dovedete představit, že jsem mluvila. A já jsem řekla, že jeho tatínek mě osvobodil a on mě chce zabít. Tak ten staršina teda přistoupil, sebral mu tu zbraň. Ale to jsem teda, aspoň manžel řekl, že už mě viděl zastřelenou."

  • Po válce se otevřely pedagogické školy, já jsem šla, já jsem šla na vysokou školu, ludělala jsem zkoušky. A pak tam přišel otec pana Rumla a pan Losický, toho ale neznáte, on umřel brzo po revoluci. No a začali říkat o svazu mládeže a kdo tam půjde. No tak se hlásili a pak, kdo tam nepůjde, já jsem se přihlásila, že tam nepůjdu, protože jsem byla skautka, tak jsem nemohla jít do svazu mládeže. Tak mě okamžitě vyrazili z tý školy, aniž bych šla na první přednášku."

  • No, horší bylo to, když začaly nálety. Když jsme chodili normálně do Lupáčovky, do Lupáčovy školy, to je pod Olšanskými hřbitovy, čili je to rozhraní Žižkova a Vinohrad, tak jsme zažili nálet. Ten únor čtyřicet pět, kdy skutečně padaly bomby. A protože v naší škole byla přísun plynu a elektřiny, tak jsme nesměli mít kryt, tak nás vypouštěli o něco dřív, my jsme zůstali na kopci Svatého Kříže mezi Žižkovem a Vinohrady a viděli jsme, jak padaj bomby. Tak to byl šok.

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 19.11.2018

    (audio)
    duration: 47:45
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Když měly děti nějaké trápení nebo se mi něco nedařilo, tak se mi pořád zdálo o tom bombardování

Marie Krycnerová
Marie Krycnerová
photo: žákovský tým PNS

Marie Krycnerová se narodila 25. června 1933 v Praze. Jako malé dítě zažila nálety na Prahu v únoru 1945, což ji dlouhodobě poznamenalo. Odmala se chtěla stát učitelkou, ale z pražské pedagogické fakulty ji vyhodili poté, co odmítla vstoupit do svazu mládeže. Učila pak na Karlovarsku a zároveň dálkově studovala Pedagogickou fakultu v Plzni. V srpnu 1968 byla s manželem v Jugoslávii a 20. srpna se vraceli domů. Během prvních dnů invaze zažila incident se sovětským vojákem. 17. listopadu roku 1989 se náhodně připojila k demonstraci mířící z Vyšehradu na Národní třídu, policejnímu zásahu ale unikla. Po roce 1989 hodně cestovala a seznámila se s Medou Mládkovou, u níž nějaký čas v Americe žila a pomáhala jí s domácností.