Vlasta Kubalová

"Já jsem byla tenkrát ještě malá a vlastně nástup komunistického režimu, to je takové... mě se to asi nějak nedotklo. Byly jsme děti, dívaly jsme se na tu dobu jako na takovou, jaká byla. Tady v roce 1949 začala kolektivizace, to mně byly čtyři roky, čili jsem z toho tak nějak asi rozum neměla. Ale potom už jsem to vnímala, protože v padesátých letech se tu začala zakládat družstva a lidi nechtěli opustit svoje zvířátka a do družstva nechtěli vstupovat. Docházelo někdy úplně k násilí, kdy jim doslova tahali krávy, koně z chlévů, z maštalí a odváděli je."

"Chtěla jsem dělat původně úplně něco jiného, chtěla jsem studovat práva, ale tam jsem se nedostala. No taky asi vzhledem k původu, protože tatínek byl živnostník a už jsem měla problém dostat se vůbec na gymnázium. A protože v té době bylo strašně málo učitelů, tak se zřizovaly hromadně v krajských městech vysoké školy. No tak jsem to zkusila tam a vystudovala jsem tam český a ruský jazyk. A potom jsem čekala, jaký bude další osud, protože tenkrát byly umístěnky."