Vladimír Kunc

* 1955

  • „Bylo výborné, že tady [v Havlíčkově Brodě] byla parta lidí, kteří to docela dobře táhli, nejenom Havlíčkova mládež, ale Jirka Černý, Tomáš Holenda a další, kteří to dokázali parádně organizovat. Já se potom rozhodoval, jestli budu generální stávku do filmu natáčet v Praze, nebo v Brodě. Pak jsem si řekl, že budu v Brodě, a udělal jsem myslím dobře. Stávka tady byla velice zajímavá, bylo to jasné, poklidné. Organizátoři řekli lidem, ať na mluvčí nepískají, ale když s něčím nebudou souhlasit, ať se otočí zády. Dodneška vidím, jak začal jeden komunista mluvit něco o dětech a celé náměstí se otočilo zády. Nikdo neskandoval, celé náměstí bylo otočené zády. Byly to hezké věci.“

  • „Tam ještě byla taková doba, kdy jsem vstoupil do celostátní skupiny Oči, a to bylo dost zlomové. Najednou tam bylo řečeno, že všechno to, co fotíme, je – nechci to slovo ani použít. A že ode dneška fotíme jenom pravdu. Pak jsme dělali spoustu zajímavých projektů. A přeneslo se to i do havlíčkobrodského fotoklubu, kde jsme založili fotoskupinu Habr, a taky jsme říkali, že budeme fotit pravdu. S ní jsme fotili třeba obvyklá témata jako 1. máj, ale chtěli jsme ho ukázat ne tak, jak se fotí 1. máj, ale co tam skutečně je, šlo o takové sondy do života.“

  • Full recordings
  • 1

    Havlíčkův Brod, 22.08.2019

    (audio)
    duration: 01:16:48
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Celý život se honíme za uměním, ale podstata nám uniká

Vladimír Kunc v srpnu 2019
Vladimír Kunc v srpnu 2019
photo: Post Bellum

Vladimír Kunc se narodil 3. října 1955 v Havlíčkově Brodě. Rodina žila v osadě Dolík nedaleko od Petrkova, rodiče pracovali v tamním zemědělském družstvu. Po základní škole v Havlíčkově Brodě absolvoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze-Hrdlořezech a poté obor geodezie - kartografie na Stavební fakultě pražského ČVUT. V té době už se intenzivně věnoval amatérské fotografii a filmu, úspěšně se účastnil soutěží a výstav. Po roční vojenské službě nastoupil na havlíčkobrodský katastrální úřad, ve druhé polovině 80. let se stal profesionálním fotografem pro tamní kulturní dům. Spolupracoval s regionálním tiskem, byl členem fotografické skupiny Oči. Průběh sametové revoluce zejména v Havlíčkově Brodě zachytil ve svých filmech Čas očekávání a Fragmenty revoluce. V Havlíčkově Brodě vybudoval videostudio, vyráběl regionální zpravodajství pro televize Nova a Prima a posléze založil vlastní firmu na fotografické a filmové zakázky. Mezi jeho dlouhodobá témata patří Šumava, Vysočina a rodný Havlíčkův Brod, o kterých vydal řadu autorských fotopublikací.