Maminka sbalila rance a čekali jsme, jestli půjdeme do odsunu
Download image
Vincenc Langer se narodil 8. března 1934 v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Otec Josef byl Němec a pracoval jako tkadlec, maminka byla Češka a pracovala v domácnosti. Do války panovaly mezi místními Čechy a Němci dobré vztahy, příbuzní se často navštěvovali. Vincenc Langer měl tři starší sourozence, Miloslava, Marii a Josefa. V říjnu 1938 připadla obec k Velkoněmecké říši, o dva roky později začal Vincenc chodit do německé školy. Až do páté třídy seděl v lavici s dcerou místního starosty, který na konci války ze strachu z válečné msty zabil celou svou rodinu a sám spáchal sebevraždu. Vincencův bratr Miloslav musel v roce 1942 narukovat do německé armády a v březnu 1945 ve válce padl. Po válce rodina čekala se sbalenými ranci, zda půjdou do odsunu, nebo ne. Mezitím se do uvolněných libchavských domů stěhovali noví čeští nájemníci. Obcí několik dní chodili vystěhovaní Němci do Ústí na nádraží, odkud pokračovali dál do Německa. Langerovi si oddychli, když se na podzim 1946 dozvěděli, že jako smíšené manželství mohou definitivně zůstat. S těžkým srdcem se však loučili s odsunovanými kamarády, spolužáky a tetou. Převážná část německých obyvatel byla odsunuta. Na podzim 1946 Vincenc nastoupil znova do šesté třídy české školy. V letech 1949 - 1952 se vyučil truhlářem. V roce 1953 narukoval na vojnu, ale protože měl problémy se zrakem, pobyl tam jen pět měsíců. V roce 1956 se oženil a s manželkou Stanislavou (1939 - 2009) vychovali dvě děti. Pracoval v Dřevozpracujícím podniku, v letech 1965 - 1985 dělal v základní škole v Libchavách školníka. V roce 2021 žil v Libchavách. Vincenc Langer zemřel 25. září roku 2023.
