Ivan Látal

„Narodil jsem se v tomhle domě, který postavila začátkem století v roce sedmnáct moje prababička s pradědečkem, koupili jako takovou starou vilu a pak to v roce 1933 předělali na celoroční obývání a dům je nazvanej Sakrabonie. V té době vlastně druhej můj dědeček, kterej byl na Moravě v Prostějově, tam vedl družstvo Budoucnost, který se nelíbilo a hledali nějakou záminku, jak to družstvo rozprášit. Ten dědeček byl zavřenej, tady vidíte lístek na podporu rodiny. Ta babička dostávala 203 korun, takže to asi nic nebylo. Dostal patnáct let původně, pak byl ten jeho proces nějak revidovanej, ale byl až v roce 1968, dva měsíce předtím než zemřel, rehabilitovanej. Už mu to chudákovi moc nepomohlo. Tohle jsou moje prarodiče tady v Černošicích v tý Sakrabonii. Děda Fischer, kterej byl porodník. Porodil mnoho mejch spolužáků, i mě porodil tady v Sakrabonii v Černošicích. Tohle je moje babička Marie Fischerová-Kvěchová, malířka, která víceméně vedla celej ten rod.“

„V Československý televizi jsem nastoupil, ta pak 1992 se rozdělila Československá na Českou a začalo se mluvit o veřejnoprávní televizi, což v tu dobu nikdo nevěděl, co to je. Četli jsme a zjišťovali jsme, jako vzor byl BBC v Londýně, že to vlastně je televize nezávislá na politických stranách a dění a že má objektivně informovat.“