„Ťoť se ví, že Němci byli dobře vyzbrojení, ale my jsme se museli také snažit, oni už měli poničené to letectvo hodně, akorát z těch minometů dokázali udělat hodně potíže…“
„Tam na Slovensku, kolem Liptovského Mikuláše, tam to obyvatelstvo bylo nejhorší. Tam kdysi byly nějaké německé osady a tam byli dost při Němcích, víte. Já jsem byl v té době raněný a oni [spolubojovníci] tam osvobozovali, a ti civilové šli proti nim…“
„Tam stříleli Němci z minometu. V noci se mně to stalo, když jsem byl vedle děla na stráži. To člověk ani neslyšel, kdežto miny, když letěly, tak slyšet byly. Najednou jsem ucítil bolest tady a tady, krve hromady bylo…“
Mikuláš Lenoch was born on January 20, 1925 in Volkov in Volhynia in what was then Poland. He comes from the local community of Volhynian Czechs. In 1944 he enlisted in the 1st Czechoslovak Army Corps. During the advance of the army, he was wounded on September 21, 1944 and transported to a hospital in Lviv. After convalescence in the hospital he worked for an auxiliary company in Levoča. Following the war, he made his living on logging.
