Pauli Luftová

* 1935

  • „No, a když jsem přišla do Strupčic, tak do školy mě nevzali, bohužel, protože jsem neuměla česky. Tady jsem byla ve čtvrtý třídě s dobrým vyznamenáním a tam jsem nastoupila až v roce 1947. V roce 45, 46 to nešlo. Když jsem potom přišla v tom 46. na druhý pololetí do třídy, tak na mě koukali. Já jsem sice nějaký slovíčka uměla česky… Ale byl tam nějakej učitel Cílek z Malého Března, nevím, jestli jeho maminka byla Němka nebo Češka, a ještě jeden pán ze Strupčic. Já jsem měla takovej malinkej notýsek udělanej a oni mně tam vypsali vždycky český slova a německý slova a každý den jsem se musela učit dvacet slovíček.“

  • „Tatínek se vrátil 7. 5. z Bíliny, na kole přijel, od strejdy si půjčil kolo. Přijel domů a říká: ‚Za mnou jedou Rusáci.‘ No, tak potom přijeli k nám a od nás jeli přes Ervěnice dolů na Holešice a představte si tam normálně čtyři chlapci. … Rusáci jeli a oni byli schovaní ve stohu a jedna paní od nás ze Strupčic je prozradila a oni do toho stohu nastříleli a tím pádem prostě byli mrtví. Tak šel pan Krausatz se jmenoval k mamince a říká: ‚Pojď, vezmem je z Holešic dolů.‘ Tak je vezli dolů, on tam musel vykopat hrob, maminka byla při tom a tam je normálně museli naházet. A o ten hrob pečuju stále.“

  • „Tatínek, když se vrátil, tak ten dotyčnej, ten jeho kamarád říkal, tatínek měl na klopě českou vlajku, říkal, aby ji sundal. A on: ‚Ne, nesundám, já jsem Čech.‘ ‚Tys byl u Němců narukovanej, tak to sundáš.‘ A pak ještě: ‚Když to nesundáš, tak tě odprásknu.‘‘‘

  • Full recordings
  • 1

    V Chomutově, 07.02.2017

    (audio)
    duration: 55:45
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Já mám pořád ty kořeny německý

Pauli Luft
Pauli Luft
photo: PNS

Pavla Luftová, za svobodna Wildová, se narodila 24. srpna 1935 ve Strupčicích (Trupschitz) v severních Čechách v německy mluvící česko-německé rodině. Otec Josef pracoval jako řidič a automechanik, matka Margaretha jako kuchařka. Pavla měla dva bratry, Günthera a Manfreda. Bydleli v Chomutově, později ve Strupčicích. Otec bojující v řadách wehrmachtu byl po válce obviňován z kolaborace a nakonec se oběsil. Zbytek rodiny se chtěl vystěhovat spolu s ostatními příbuznými do Německa, ale k transferu nakonec nedošlo. Byl jim zabrán majetek a pocítili poválečná protiněmecká opatření – nižší potravinové příděly, zákaz jízdy veřejnou dopravou atp. Pavla se musela naučit česky, aby mohla dokončit školní docházku. Na pedagogickou školu se nedostala, vystudovala tedy střední odborné železniční učiliště a pracovala jako operátorka-výpravčí. Později působila jako vychovatelka v ZŠ Strupčice a sekretářka-tlumočnice v chomutovském zooparku. Je vdaná za Siegfrieda Lufta. Mají dva syny. Dlouhá léta pracovala jako předsedkyně Českého červeného kříže ve Strupčicích. Ráda cestuje, zajímá ji místní historie.