Jan Märtl

„Já si vzpomínám jako malý kluk někdy v roce 1957, že začala nějaká akce likvidace těch neobydlených domů. To bylo zřejmě nějaké politické rozhodnutí, pak se říkalo, že ty domy byly potencionální skrýše pro různé agenty, prostě takové to dobové povídání, tím se to zdůvodňovalo. Takže v tom roce 1957 si vzpomínám, že přijela nákladní vojenská auta, seskákali vojáci a začali skládat takové velké černé bakelitové oválné krabice nebo jak to nazvat. To byly nějaké armádní miny, nevím, jestli byly protitankové, ty byly velké, to nebyly pěchotní miny. Nejsem odborník, na vojně jsem nebyl, ale takhle to bylo. Vím, že ta výbušnina byla žlutá. A těch min tam byly celé složené pyramidy, u toho byl voják, který to hlídal. Tam bylo takové bakelitové víko, pod tím gumové těsnění, taková tvrzená guma. A vojáček, který to hlídal, aby mu nebyla dlouhá chvíle, vzal krumpáč, který zakopl do země, a na násadu jsme jako děti s ním házeli ty gumové kroužky. Občas na tyhle kluky nějak zapomněli s jídlem, prostě úplně to tak nějak nefungovalo, takže vím, že jsme z domova přinesli chleba se sádlem a cibulí a o to byl potom náš větší kamarád. A pak to dopadlo tak, že miny postupně roznesli do neobydlených domů ve vsi, nám oznámili, že si máme otevřít okna, aby výbuch nevyrazil skla a pak postupně domy vyhazovali vojáci do vzduchu. A mám pořád před očima ty domy, tak jak byly, komplet, se střechou, trámy. Ozvala se rána, dům se zvedl, trámy lítaly vzduchem jak sirky, pak to dopadlo, prach se usadil a takhle to tam zůstalo. Domy, které byly vzdálenější od vsi - zřejmě těch min měli nadbytek a potřebovali je nějak udat – tak tam jich dali o to víc a o to větší rány a o to výš ty domy lítaly. No a takhle to léta pak zůstalo. Tam se nic nedělo, že by potom přijela četa s buldozery a udělali parkovou úpravu, ani náhodou. Léta to tam zůstalo, lidi si tam brali trámy na topení, které byly navrch, případně to brali jako stavebninu, když tam byla nějaká cihla, tak se očistila a použila. Takže ta vesnice de facto zmizela, ta náves zmizela, zůstaly tam jednotlivé domy.“