Jaroslav Matějů

„Já jsem byl nasazenej na letiště ruzyňský. Bydlel jsem na Vinohradech u toho pivovaru a jezdil jsem tramvají ráno na konečnou tramvaje, čili to byla konečná tramvaje tam, co je teďka. My jsme na ty autobusy neměli nebo je zrušili v tý době, protože to bylo nebezpečný, a buď tam byli lidi, který tam pracovali, který tam byli nasazený přímo a bydleli v těch okolních vesnicích, nebo jako v mým případě jsem musel ráno skoro půldruhý hodiny, než to přejela tramvaj z Vinohrad na konečnou jedenáctky, no a odtamtud jsme šli a tam na nás řvali a chodili jsme dělat zákopy nebo takový ty stavby a obyčejně v poledne byl poplach, to už byl konec, takže pořád nad letištěm byl vysoko kontrolor, zápaďáckej aeroplán, ale oni, když tam byl jeden, tak nic, ale někdy jich přiletělo víc a taky se brali po celým tom placu, co tam byly nějaký aeroplány, tak ty rozstříleli, že jo... My jsme tam dělali takový kryty pro aeroplány, měli jsme k dispozici taky bagry, protože to byla velká stavba, to se udělal kus do země, čili ten aeroplán tam zajel, zacouval, nahoře měl udělaný maskování...“

„A my jsme tam kousek od Libočáku měli stanici Červeného kříže, protože tam bylo dost lidí poraněnejch a raněných, čili tam byli i ňáký doktoři, čili my jsme tam vedle vodojemu zabrali takovou hospodu a tam jsme udělali stanici Červeného kříže, že tam zase kus do vinohradské nemocnice, čili tam se taky střílelo, vytáhli jsme z takový barikády, tam bylo takový sanitní auto, a protože tam byli ňáký kluci, který taky rozuměli těmhletěm věcem, tak to dali dohromady a už jsme měli sanitu, opravdu, a s tou jsme jezdili. Jenomže nezapomeň, že jsme byli jenom kluci, čili my jsme nemohli něco ňák... my jsme mohli jenom přidávat nebo jsme museli bejt k dispozici nebo vyřizovat. (Takže ten vůz sloužil opravdu k převážení raněných?) Jo! To jsme převáželi nejenom raněný, ale pak jsme převáželi s tím i materiál, kterej byl z takovejch těch vojenských vlaků... a tam byly takový veliký garáže kousek dál od tý Flory, garáže Samír – tak ty jsme celý obsadili a tam jsme sestěhovali materiál, kterej někde objevili, že jo...“