Marie Mezerová

„V našem domě byl domovník, a to byl konfident gestapa. Protože vím, že po válce, asi týden po konci války, přišel nějaký muž, ještě s tou Revoluční gardou, s tím vojákem, nebo co to bylo tehdy, a toho našeho domovníka odvedli, protože on dával udání na lidi, a vždycky měl razítko „Správce domu Čáslavská 6“ na tom udání. A tenhleten člověk, kterej si pro něj s tou gardou revoluční přišel, tak byl danej na minový pole. A on se vrátil, zachránil se, a našel v nějakým tom archivu ještě tý Pečkárny právě tohodle našeho domovníka, že tam dával udání, a ten taky zřejmě ten jeho kluk udal mýho bratra, že rozhazuje ty letáky. Byli to zvláštní lidi, jak se říká. My jsme se ho nebáli, toho domovníka, zatímco celé osazenstvo v tom domě se ho strašně bálo. Čili když domovník otvíral ráno v půl šestý třem gestapákům, že jdou pro mého otce, tak okamžitě v tom domě lidi začali mít takový větší odstup od naší rodiny. Jen jedna rodina se snažila mamince pomáhat, ale ostatní se báli. Báli se, já to chápu.“

„Co mám vzpomínky na maminku a na tatínka, tak jsem měla schovaný kapesník. To bylo poprvé, když jsme vybírali z Pankráce prádlo, že se bude prát. To bylo poslední, pak už to Němci zrušili, vždycky to bylo jednou za čtrnáct dní. No tak v tom špinavým prádle byl kapesník, který bylo vidět, že je vypraný, někde na rohu byla krev, a když ho maminka rozbalila, tak tam bylo napsáno B U H – Bůh. Otec byl katolík, a věřící, ale matka, čtenářka detektivek, říká: ,B U H, to je: Budou Újezdec Hledati, tam určitě něco otec má, protože, proč dává tenhle vzkaz?' Tak se tam skutečně rozjela. Tehdy jsme jeli spolu vlakem, to bylo taky zajímavý, to byli ,kotláři‘ američtí letci, kteří útočili na lokomotivy. No a skutečně tam měl tatínek zbraně na zahradě. Na zahradě byla najednou, zničeho nic, udělaná králikárna, přes celý prázdniny, ačkoliv jinak byly králikárny úplně jinde. No a tatínek říkal: ,To máte, abyste měli taky co dělat. Budete se o ty králíčky starat, abyste měli nějakou radost.‘ Tak tam byli asi čtyři králíci. ,Tak budeš chodit na trávu, budete to krmit a čistit a tak dále.‘ A za tou králikárnou měl skutečně schovaný ty zbraně. To pak matka zjistila, to jí moc nepřidalo k jejímu zdraví. Taky měla těžkou cukrovku. Tak to si vysvětlila takhle ten vzkaz. Já si to dneska vysvětluji, že možná opravdu se snažil, že mu snad Bůh pomůže.“