Jiří Mika

„V té osmičce a pak i ještě v té devítce to bylo ve škole hodně zajímavé, protože jsme se dozvídali spoustu věcí, o kterých dřív se vůbec nemluvilo. Měli jsme třeba výbornou paní učitelku na češtinu, která s náma jezdila do divadel. Dokonce si pamatuju, že jsme s tou paní učitelkou viděli hru Karla Čapka Matka, kde ještě hrála paní Scheinpflugová, což byla vlastně manželka Karla Čapka. Čili i v té škole jsme vnímali takové to uvolnění a to prostě tím příjezdem sovětských armád všechno skončilo.“

„Bylo to hezké dětství, protože jsem bydlel v domečku těsně u lesa, takže jsem v podstatě svoje první léta strávil v kontaktu s lesem, s přírodou. Měli jsme velikou zahradu s ovocnými stromy, měl jsem psa, takže jsem opravdu žil v té přírodě hned od samých začátků, co jsem se narodil. Než jsem šel do školy, do první třídy, tak se naši přestěhovali do Kyšic, to je také taková vesnice tady kousek od Kladna, asi sedm kilometrů od Kladna. No a tam už jsem pak bydlel delší dobu, v těch Kyšicích. A zase, tam jsme bydleli sice u silnice, ale moje nejlepší léta, nebo nejlepší zábava byla taková, že jsem s kamarády běhal do lesa, protože i tam kousek od našeho bydliště byl les, pole. Takže ten kontakt s tou přírodou jsem měl vlastně celé to svoje mládí. A já to říkám proto, že i vlastně v tom životě jsem tu přírodu vyhledával, často jsem se tam vracel, takže uvidíte, že skutečně ten les byl pro mě důležitý.“