,,Táta byl sociální demokrat neboli spíš levicového zaměření. Samozřejmě v té rodině, která byla početná, docházelo k velikým diskusím mezi nimi, a to dost vášnivým diskuzím, protože podléhali samozřejmě atmosféře, která v té době byla vyvolaná. Táta o tom mluvil dost často, že ho sourozenci chtěli nechat zavřít."
Táta byl švec, vyučený švec, sice dělal v továrně v papírně, doma bylo hospodářství... a když příbuzní měli odcházet a věděli už termín, tak aby vůbec si něco vzali s sebou, tak jim do podrážek do podpatků.. On oddělal podpatek a dal jim tam nějaké peníze, ať už zlaté mince nebo něco takového, a oni alespoň s něčím odešli. Mám jednu takovou minci schovanou, kde je ještě vidět hřebík, on se netrefil a trefil se do ní."
Antonín Missberger se narodil 28. listopadu 1945 v Horním Maršově ve východních Krkonoších. Pochází z rozvětveného rodu Missbergerů – sudetských Němců, kteří se v Krkonoších usadili už v druhé polovině 17. století. Jeho otec pracoval jako tovární dělník v místních papírnách a rodina zároveň hospodařila. Po roce 1945 byla velká část jeho příbuzných na základě Benešových dekretů odsunuta z Československa. Rodina pamětníka mohla v Maršově zůstat díky otcově zaměstnání. S nástupem komunismu ale přišla o velkou část jejich hospodářství. Do první třídy české školy začal Antonín chodit už v 5 letech. Stejně jako jeho sourozenci uměl jen německy, a tak se rychle musel češtinu doučit. Poté vystudoval SPŠ strojní v Novém Městě nad Metují a následně ČVUT v Praze, kde zažil i srpnovou okupaci v roce 1968. Po škole začal pracovat jako technik v Závodech průmyslové automatizace (ZPA) Trutnov a od roku 1989 provozoval společně s bratrem Josefem v rodném Maršově pilu, kterou v roce 2008 prodali. Po revoluci díky restitucím získala jeho rodina zpět zabavený majetek. S manželkou Marií vychovali dvě děti. V době natáčení v roce 2022 bydlel Antonín Missberger v Trutnově.
