Olga Musilová

„Když jsme bydleli v tom Königshanu, tak to měl jako služební povinnost vyzvědačskou službu, takže docházel z Německa, byl to doktor homeopat. Říkám jako, my jsme nevěděli, nepoužívalo se to slovo homeopat, až teď po těch 90. letech, ale já si ho pamatuju, že se říkalo, že byl homeopat. A chodil k nám do bytu, jakože léčí maminku. Takže mu donášel zprávy z Německa. Tatínek pak po válce musel k soudu do Breclau, to jsme měli teda velkej strach, ale dopadlo to dobře, oni mu to uznali jako služební povinnost.“

„Já si pamatuju i ten osmačtyřicátý. No, ještě dopoledne jsem seděla s nějakým Jardou Rejlkovým a on byl teda komunista, tak ještě dopoledne, ale to jsme se normálně hádali, ale tak jako v legraci, prostě jsme každej hájili to svoje. Pak najednou stačilo, že prostě zatroubila siréna, a už začali, už ten den začali zatýkat, zatkli několik lidí, v tý chemičce jsem ještě v tý době dělala. No, odpoledne už bych si asi netroufla se s ním hádat.“