František Novotný

„Bylo to úžasné i v tom slova smyslu, že tam byly nejrůznější máničky, takové ty undergroundové. A na druhou stranu tam byly babičky v krojích ze Slovenska a z Moravy. To setkání bylo v tomhle směru strašně zvláštní, protože to bylo setkání opravdu velmi různých lidí. Na jedné straně babičky v krojích a na druhé máničky a my, co jsme třeba nebyli takové máničky. I když v té době vlastně trochu jo. Přišel tam komunista Klusák, tehdejší ministr kultury, a začal tam vyprávět o cyrilometodějské tradici. To byl trapas. On řekl třeba: ‚Cyril.‘ A všichni začali pískat a říkali: ‚Svatý Cyril!‘ A on zase: ‚A Metoděj.‘ A všichni: ‚Svatý Metoděj!‘ Takhle on to dostával. Myslím si, že ten projev hodně zkrátil a že mu bylo docela úzko, když odcházel.“

„Nebyl tam nikdo, kdo by všechny kolektivizoval. Když přišlo nařízení shora, tak si řekli: ‚Radši se domluvíme sami a uděláme si to po svém, než aby nám tady někdo všechno pokazil.‘ Takže se poměrně rychle sami dali dohromady. Založili si družstvo.“ – „Ve kterém roce?“ – „Určitě na začátku padesátých let, hned.“ – „Takže třeba v roce 1952?“ – „1952, 1953. A samozřejmě taky byli v čele družstva. Jeden sedlák byl agronom, druhý zootechnik, třetí předseda a tímhle způsobem to fungovalo.“