Zdena Obrová

„Já jsem byla sedm let doma s dětma.“ - „A manžel vás živil?“ - „Ano, manžel dělal v Motorletu tajemníka podnikového ředitele.“ - „Vy jste tam (do Waltrovky, Motorletu) pak nastoupila.“ - „Ano. Manžel měl školu, po škole šel na vojnu a z vojny šel dělat do fabriky.“ - „Manžel byl taky komunista…?“„Manžel byl taky, rodiče měl taky takový.“ - „Co manžel studoval?“ - „Průmyslovku měl.“ - „A kdy jste vy nastoupila do fabriky?“- „Nastupovala jsem v roce 60. Kluk se narodila 53, tak když mu bylo 7 let.“ - „Co jste dělala, jako co jste nastoupila?“ - „Nastoupila jsem do skladu odkovků. Tam jsem dělala dva roky a pak jsem dělala na kontrole.“

„Nevím, jakou bych měla výhodu, že jsem byla komunistka… Manžel jedině že byl u toho řídi, ale že bychom měli nějaké… To si každý myslí, že když je někdo u toho, tak má všechno, ale my jsme neměli. Zrovna tak, když se rozhodovalo, že budeme jezdit na hory, tak to jsme měli všichni… Byl tam dílenský výbor a podle něj se to rozdávalo. Komunistická strana v továrně také dělala takové věci, že musela různým lidem vydávat různé posudky, jak se chovají a tak. To se dělo, to je vidět z dochovaných papírů. To bylo, to bylo tak asi.“ - „To jste také dělala nebo jste se takovými věcmi nezabývala?“ - „Ne. Já jsem byla jenom v té straně, žádné funkce jsem nedělala.“