Josef Odvárka

„Tady jim šlo zřejmě hlavně o majetek a pak taky vyhladit z lidí tu víru a nějak to v nás zeslabit, protože oni věděli, že nás rodiče vedou taky k víře, že nás vedou podle Bible, a to se jim nezamlouvalo. Vzpomínám si, jak řval ten prokurátor: ‚A co jste vlastně chtěli z těch dětí vychovat?‘ Takovou otázku, i když nás vychovali dobře, maminka například byla vyznamenaná jako vzorná matka – asi šest měsíců předtím, než tatínka zabásli, přišlo od národního výboru vyznamenání, že maminka je vzorná matka – vychovala šest dětí. Tenkrát už měla tři. A pak tohle!“

„Tatínek v jednom dopise píše: ‚Nevěř, co říkaj lidi.‘ Protože se říkalo ve Dvoře, že se u nás našly zbraně, a dokonce že jsme měli doma vysílačku. (‚To bylo na soudu, já se na to pamatuju, jak to tam říkal nějakej svědek, toho chlapa jsem v životě neviděla,‘ říká paní Odvárková.) Nějací svědci u soudu byli, ale my jsme je vůbec neznali. Vím, že se takhle mluvilo, a ten tatínek to asi věděl, že do toho (komunisti) něco motaj, a tak maminku upozorňoval: ‚Nedej na řeči lidí!‘“