Ing. Vojtěch Petr

„My jsme byli celý srpen na tři neděle na dovolené v NDR u moře. A když jsme se vraceli přes Lužické Srbsko, tak nám ti Srbové říkali: ‚Tam vaša grenca, tam samý ruský voják.‘ A my furt nevěděli, co nám chtěj říct. A oni tam byli přichystaní, že k nám vtrhnou. A my jsme 20. tedy přijeli domů, vybalili jsme krámy z auta – a v noci hukot, slyšeli jsme letadla, na Ruzyni obrovský provoz a někdy ve tři v noci nám telefonoval můj brácha, který bydlel v tý době na Suchdole už, ženatej, a říkal: ‚Obsazují nás Rusáci. Slyšíte to? Hrůza.‘“

„Tak jednak ta volnost, že si člověk opravdu mohl říkat, co chtěl, dělat, co chtěl. Najednou jsme mohli cestovat, každá dovolená někde u moře, v zimě na hory do Rakouska, do Itálie, to předtím bylo nemožné. Když jsem chtěl jet na svatební cestu do Jugoslávie v 76., tak jsem musel ve fabrice požádat nějaký ten komunistický výbor, aby mi to schválili, pak jsem musel na vojenskou správu, aby mi to povolili. A tohle všechno v tu ránu padlo. Opravdu jsme najednou byli svobodní.“

„Máma byla jedináček, měli hospodářství asi sedm hektarů v Libuni a táta byl ze tří dětí a ti měli v Újezdě pod Troskami statek. Ten jim samozřejmě sebrali. Táta tím, že byl učitel, tak se ho to moc netklo, tak ho nechali dělat. Ale brácha jeho starší, který měl statek převzít po dědovi a vést ho dýl, tak s ním zamávali, musel jít do fabriky nějaké strojírenské do Hrádku nad Nisou, tam dělal asi pět nebo šest let. Pak měli nějaký statek, jako bolševici nebo stát, v Bílém Kostele, který krachoval – tak si zas na něj vzpomněli a vytáhli ho z fabriky a dali mu za úkol to tam postavit na nohy. On to tam teda postavil na nohy, s těma lidma se tam dal dohromady, zavedl tam pastevectví. Ale takhle s ním cvičili, čili ten to odnášel hodně. Ale já si třeba pamatuju, když děda Kavan z máminy strany... když vstupoval do družstva, tak samozřejmě se s tím vším těžko loučil. Odvedli mu krávy. Nejhorší bylo, když mu brali koně. Kůň byl vždycky člen rodiny, vždycky. Když odváděl koně do té JZD stáje, tak to obrečel.“