Jan Pochman

* 1970

  • "A my jsme si s tím kamarádem udělali transparent a hrozně jsme řešili, co na ten transparent napíšeme. A z předchozích zkušeností, kdy všechny transparenty policisti hned strhali, tak jsme říkali: 'Tak co tam napíšeme?' Něco se nám zdálo moc ostré, takové až moc radikální. Jiná ta hesla zas nám přišla moc měkká. A nakonec jsme se rozhodli, že tam nenapíšeme nic a uvidíme, jestli nám ten transparent strhnou, i když tam nebude žádný nápis. To byla trošku mylná představa, protože tam těch transparentů bylo plno, nikdo nic nestrhával. Takže jsme si tam klidně mohli napsat, co jsme chtěli, ale takhle to dopadlo."

  • "Jo, já jsem chodil na demonstrace docela často. Byl jsem na jedné, která měla vlastně trošku i přesah do dnešní doby, protože to byla demonstrace proti tunelu Blanka, který ale měl vést trochu jinudy, než vede teď. On měl vést vlastně Stromovkou a měl vést částečně na povrchu a pak teprve zajet pod zem. To trasování prostě vypadalo trošku jinak. A tenkrát samozřejmě do těch rozhodovacích procesů vůbec nezasahovali lidi, to prostě komunistická strana nějak rozhodla, nebo ne komunistická strana, ale ti plánovači nějak rozhodli, že to bude takhle a veřejnost se do toho procesu vůbec nezapojovala. A existovala jedna taková recesistická organizace, která se jmenovala České děti, a ta v té Stromovce pořádala takovou demonstraci proti tomu, aby ten tunel vedl Stromovkou, že by to byla škoda. Já jsem se o té demonstraci nějak dozvěděl, šel jsem tam. A protože nás bylo málo, bylo tam asi padesát lidí, tak pro policejní složky, které věděly, že tahle demonstrace bude, nebylo těžké zasáhnout, celou tuhle skupinu nějak obšancovat a vlastně všechny zatknout. Což se stalo i mně, že mě zatkli a byl jsem na nějakém výslechu. Co jsem tam dělal, proč jsem tam byl. Takže já jsem lhal, že jsem se tam byl náhodou projít v parku a nechtěl jsem mít nějaké problémy, takže jsem lhal. Oni samozřejmě věděli, že lžu. Takže na další výslech, na který si mě pak zavolali asi čtrnáct dní nato, tak mi napsali, ať si s sebou vezmu pas. Tak jsem si ho s sebou vzal trochu naivně a oni mi ho tam zabavili a řekli, že než se celá událost vyšetří a prošetří, tak mi zabavují pas, abych nemohl vycestovat z republiky. A od té doby jsem byl vlastně bez pasu."

  • "Jak jste tedy v rámci Palachova týdne věděl, kdy a kam jít?" - "No, to si myslím, že jsme si předávali takovou šeptandou. Myslím, že se to někdo dozvěděl v rádiu, na Svobodné Evropě nebo na Hlasu Ameriky, a potom už si to lidi řekli mezi sebou. Takže to se prostě vědělo."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 11.11.2019

    (audio)
    duration: 59:03
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Každá generace má právo na svou revoltu

Jan Pochman
Jan Pochman
photo: archiv pamětníka

Jan Pochman se narodil 14. října 1970 v Praze. Ačkoliv jeho rodina nebyla nijak politicky angažovaná, začal se během studia na střední škole zapojovat do protirežimních demonstrací. Účastnil se protirežimních demonstrací známých později jako tzv. Palachův týden v lednu roku 1989 v Praze. V létě 1989 pak spolu s dalšími mladými lidmi protestoval proti kácení stromů v pražské Stromovce. Tam ho zadrželi, následně byl odveden na výslech, kde mu odebrali cestovní pas. Zúčastnil se také demonstrace 17. listopadu 1989 na Národní třídě a pak i následných shromáždění, která vedla k pádu komunistického režimu v Československu.