Za svobodu demonstrovala máma i synové. Jednoho zbili tak, že dva dny nemluvil
Download image
Jaroslava Poláková se narodila 18. dubna 1949 v Praze. Byla vychována ve víře a v lásce k vlasti. Jako jediná ze třídy chodila na náboženství. Učitelka ji kvůli tomu zesměšňovala a spolužáci jí proto říkali kostelní myš. Vystudovala zemědělskou střední školu v Brandýse na Labem. Pracovala jako zootechnička v JZD v Dolních Jirčanech, kde prožila okupaci vojsky států Varšavské dohody, která obsadila kasárna v nedalekých Psárech. Účastnila se demonstrací v roce 1968 i 1969. Po svatbě se mnohokrát stěhovala. Sedm let žila v Chotěboři, kde nechtěli přijmout jejího syna do druhé třídy z náboženských důvodů. Po přestěhování zpět do Prahy a vychování dětí se zapojila do společenského dění – v letech 1989 a 1989 chodila na protirežimní demonstrace. Během protestů tzv. Palachova týdne v lednu 1989 zadrželi jejího syna. U soudu nakonec ale vyvázl jen s přestupkem. Zažila také policejní masakr pokojného studentského průvodu 17. listopadu na Národní třídě. V prosinci 1989 vstoupila do Křesťanskodemokratické strany, kde se stala tajemnicí a blízkou spolupracovnicí jejího předsedy Václava Bendy. Řadu let působila jako personalistka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). V době natáčení rozhovoru (2019) žila s manželem v Hořicích.
