František Postupa

* 1950

  • „Stávkou jsme okupovali školu, ne stávkou, ale učilo se, ale okupovali jsme školu a [drželi] hladovku. To bylo béčko, naše třída. A áčko, to jsme se dohodli, že šli pěšky [z Mýta] do Prahy na [Palachův] pohřeb. Dávali nám zprávy z pochodu, sbírali nějaké petice [cestou] na pohřeb do Prahy. Učitelé – protože to byli, jak jsem vám říkal, byl studentský školní výbor, ten byl už od osmašedesátého, kdy jsme zrušili ČSM – [nám řekli], že je to na naše triko. Oni že budou učit a my budeme okupovat školu a budeme držet hladovku. Tak takhle to šlo. Žádný profesor tehdy nenadával, nešikanoval. Učilo se, nejedlo se a v noci jsme poslouchali zprávy.“

  • „[Spolupráci jsem podepsal], abych mohl jet do Itálie. Dostal jsem poukaz od ROH. Tak mě zavolali na zvláštní úkoly k předsedovi organizace KSČ na celém Průmstavu na kádrové oddělení. Tam s ním seděli dva soudruzi a že nás tam [v Itálii] bude určitě někdo kontaktovat. Řekli mi, že vědí, že jsem dělal tohle a tohle ve Vysokém Mýtě [účastnil se studentské okupace školy po sebeupálení Jana Palacha] a že poslouchám Svobodnou Evropu, což poslouchal kdekdo. Tak mám prý říct, co tam [v Itálii] kdo kde s kým a jak [dělal]. Měl jsem strach, aby mě tam vůbec pustili. Tak jsem [spolupráci] podepsal a že o tom pomlčím a podobně. Pak jsem tam přijel – jsem blbec, že jsem nezavolal – a řekl jsem jim, že jsem tam cestoval, to jsem si domluvil s průvodkyní. Byl jsem ve Florencii, v Římě, v Mantově. No, hlavně ve Florencii a Sieně. [Zajímaly mne] hlavně obrazy a sochy a podobně. Tak jsem jim to řekl a že jsem tam nikoho neviděl. Akorát že se tam objevily na hotelu v Římě malé Listy [exilový nástupce Literárních novin]. Ale to jsem jim neřekl, že jsem si o ně řekl. Nekontrolovali nás, nic. Všichni se ze zájezdu vrátili, tak jsem si řekl, že je od nich [StB] pokoj, ale on bohužel pokoj nebyl.“

  • Full recordings
  • 1

    Hradec Králové, 24.03.2023

    (audio)
    duration: 02:25:41
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
  • 2

    Hradec Králové, 26.01.2024

    (audio)
    duration: 01:15:01
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Myslel, že půjde o jednorázovou věc. StB mu už nedala pokoj

František Postupa s koloběžkou v roce 1954 v rodném Hodoníně u Nasavrk
František Postupa s koloběžkou v roce 1954 v rodném Hodoníně u Nasavrk
photo: Archiv Františka Postupy

František Postupa se narodil 12. února 1950 rodičům Vlastě a Františkovi Postupovým na malé vsi Hodonín u Nasavrk. Radostné dětství vystřídalo dobrodružné dospívání v uvolněnějších šedesátých letech, kdy v roce 1965 nastoupil na Střední průmyslovou školu stavební ve Vysokém Mýtě. Tady ho také zastihla invaze vojsk Varšavské smlouvy. Ve školním časopise kritizoval vpád vojsk a házel kameny na kasárna. Značně ho zasáhlo sebeupálení Jana Palacha. Na jeho pohřeb se část ročníku vypravila pěšky z Mýta do Prahy a pamětník se spolužáky drželi čtyři dny hladovku a okupovali školu. Záměr studovat politologii na pražské filozofické fakultě zhatilo uzavření katedry v rámci nastupující normalizace. Pamětník nastoupil jako stavbyvedoucí do Průmstavu. Jezdil s kapelou, zajímal se o umění, vzdělával se. V roce 1978 podepsal spolupráci se Státní bezpečností, aby mohl vycestovat do zahraničí. V osmdesátých letech se hojně pohyboval v prostředí disentu. Navštěvoval bytové přednášky, učil se srbochorvatsky, překládal knihy zakázaných autorů. V roce 1984 vstoupil do Československé strany socialistické. Od poloviny osmdesátých let se účastnil mnoha demonstrací a byl několikrát vyslýchán. Následkem toho přišel o dosavadní práci. V roce 1988 podepsal Chartu 77. V roce 1989 ještě v době před sametovou revolucí navštívil Polsko. Politicky se účastnil dění během sametové revoluce, v Chrudimi spoluzaložil Občanské fórum a od roku 1990 působil na městském úřadě. Procestoval země bývalé Jugoslávie, kde má řadu přátel. Svou spolupráci se Státní bezpečností, která vedla jeho jméno v kategorii kandidát tajné spolupráce a agent, hodnotí sebekriticky. Roku 2024 žil v Chrudimi.