Myslel, že půjde o jednorázovou věc. StB mu už nedala pokoj
František Postupa se narodil 12. února 1950 rodičům Vlastě a Františkovi Postupovým na malé vsi Hodonín u Nasavrk. Radostné dětství vystřídalo dobrodružné dospívání v uvolněnějších šedesátých letech, kdy v roce 1965 nastoupil na Střední průmyslovou školu stavební ve Vysokém Mýtě. Tady ho také zastihla invaze vojsk Varšavské smlouvy. Ve školním časopise kritizoval vpád vojsk a házel kameny na kasárna. Značně ho zasáhlo sebeupálení Jana Palacha. Na jeho pohřeb se část ročníku vypravila pěšky z Mýta do Prahy a pamětník se spolužáky drželi čtyři dny hladovku a okupovali školu. Záměr studovat politologii na pražské filozofické fakultě zhatilo uzavření katedry v rámci nastupující normalizace. Pamětník nastoupil jako stavbyvedoucí do Průmstavu. Jezdil s kapelou, zajímal se o umění, vzdělával se. V roce 1978 podepsal spolupráci se Státní bezpečností, aby mohl vycestovat do zahraničí. V osmdesátých letech se hojně pohyboval v prostředí disentu. Navštěvoval bytové přednášky, učil se srbochorvatsky, překládal knihy zakázaných autorů. V roce 1984 vstoupil do Československé strany socialistické. Od poloviny osmdesátých let se účastnil mnoha demonstrací a byl několikrát vyslýchán. Následkem toho přišel o dosavadní práci. V roce 1988 podepsal Chartu 77. V roce 1989 ještě v době před sametovou revolucí navštívil Polsko. Politicky se účastnil dění během sametové revoluce, v Chrudimi spoluzaložil Občanské fórum a od roku 1990 působil na městském úřadě. Procestoval země bývalé Jugoslávie, kde má řadu přátel. Svou spolupráci se Státní bezpečností, která vedla jeho jméno v kategorii kandidát tajné spolupráce a agent, hodnotí sebekriticky. Roku 2024 žil v Chrudimi.