Dělali jsme hlouposti, ale v tom, co je dobré, jsme byli jednotní
Download image
Jiří Rak se narodil 5. srpna 1924 v Praze jako nejstarší ze šesti dětí Josefa a Terezie Rakových. Jeho otec byl československým legionářem a uměleckým malířem. Dětství pamětník prožil v Radotíně a krátce po narození tří mladších sourozenců se s rodinou přestěhoval do Břevnova. Zde také vychodil základní školu. Při nedělních bohoslužbách v kostele sv. Markéty se seznámil s Jiřím Svobodou a Karlem Morávkem, kteří ho přivedli ke křesťanskému skautingu v katolickém spolku ministrantů Legio Angelica (LA). Stal se rádcem a krátce před válkou se podílel na činnosti oddílu Jelenů. S kamarády z oddílu se scházel i po zákazu LA na podzim 1940. Během druhé světové války se vyučil malířem pokojů a věnoval se ochotnickému divadlu. V roce 1944 byl nuceně nasazen na ruzyňském letišti, kde opravoval německá letadla. Konec války prožil v obci Brázdim nedaleko od Prahy, kam jezdil za svou tehdejší dívkou. Po válce se vrátil do LA a v červnu 1945 pomáhal se zakládáním nového skautského oddílu na tzv. Táboře sedmi. Na podzim následujícího roku nastoupil základní vojenskou službu u 105. dělostřeleckého pluku v Košicích. Během služby se seznámil se svou pozdější manželkou. Společně pak žili v Praze-Břevnově. Narodily se jim dvě děti, ale mladší syn v mladém věku zemřel. Od roku 1948 pracoval Jiří Rak jako písmomalíř v aranžovně na Žižkově. V 50. letech byl na základě třídního původu a rodinné historie (otec byl živnostník, nestraník, navíc legionář) propuštěn a až do důchodu pracoval jako mechanik v podniku Tesla Hloubětín. V 80. letech se rozvedl a s druhou manželkou se odstěhoval do Olomouce, kde žije dodnes.
