Od jednoho hrobu k celosvětové katastrofě
Arthur Rehberger se narodil v Plzni. Jeho kořeny z otcovy strany vedou do Rakouska, dědeček byl Rakušan. Rehbergerova rodina byla ale striktně česká a protiněmecká. Arthur Rehberger za války vystudoval Obchodní akademii v Plzni a od roku 1945 pokračoval v oboru na Vysoké škole obchodní v Praze. Po vojně pracoval na ministerstvu stavebnictví, a přestože nikdy nevstoupil do KSČ, byl aktivní v odborovém hnutí. Od roku 1958 pracoval ve Výzkumném ústavu stavebních konstrukcí. Jeho velkou láskou byla zábavná hudba a jako hráč na kontrabas a akordeon od válečných let pravidelně vystupoval. Navázal styky v Bavorsku a zajížděl tam na pohostinská vystoupení. Když po roce 1968, po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy, zůstal v zahraničí na stáži, měl možnost emigrovat s velkou nadějí na úspěšné uplatnění díky intenzivním a bohatým kontaktům. V roce 1970 se ale z rodinných důvodů vrátil. V roce 2000 se začal zajímat o osud svého strýce Josefa, který padl na italské frontě v 1. světové válce. Výzkum se rozrostl a krátce před natáčením rozhovoru Arthur Rehberger dokončil dvojjazyčnou knihu o 260 stranách, která se věnuje obecně vojákům z českých zemí na jihozápadní frontě první světové války.