Vladislav Rejsa

* 1926  †︎ 2024

  • „Mezitím jsem pořád žádal, aby mě pustili. Dvakrát mi to odřekli, ta vojenská správa mě nechtěla pustit. Pak jsem se tam aj oženil, vzal jsem si manželku, byla půl Češka. Matku měla Češku a tátu Ukrajince. V pětapadesátým roce jsme dostali, zase při té žádosti, když jsem žádal, aby mě pustili sem, tak mi dali jenom dovolenou na tři měsíce. Přijeli jsme se podívat, jak to tady vypadá. Chtěli jsme tady zůstat, zase nám to nepovolili, velvyslanectví ruský, tak jsme museli jet zpátky, v tom šestapadesátým. Až za čtyři roky nám to vyřídili a přijeli jsme sem nastálo. V šedesátým roce.“

  • „Náš lágr 23. dubna 1945 osvobodila ruská tanková armáda pod vedením Rybalka. Ta jednotka nás osvobodila, no a jak to bejvá na frontě, měli málo lidí. Tak nás mladý kluky vzali do armády. Bylo to jako dobrovolný, no tak nás asi osmdesát šlo. Hned nám dali uniformy, čtyři dny na to, aby nás zacvičili, ukázali, jak se zachází se samopalem a s granátem, a začlenili nás do tankové brigády jako výsadkáře.“

  • „To ještě v Postupimi, když jsme byli v lágru, tak to od dvaačtyřicátýho začly masový nálety ze západu. Letěli přes tu Postupim, přes náš lágr, na Berlín. Bombardovali Berlín. To jsme se vždycky dívali. Až potom nakonec, před asi, takový měsíc, než měli přijít Rusáci, tak udělali nálet na Postupim. To roztřískali ten lágr, to byla samá bomba, už nevybuchlá, hodně bylo vybuchlých, ale nevybuchlých taky. Ale zůstali jsme živí. Oni to házeli do okolí, spíš do lesů, protože lágr byl pod lesem. Měli za úkol vybombardovat průmysl, nádraží v Postupimi. No, tak to bylo rozbitý všecko.“

  • Full recordings
  • 1

    Sokolov, 12.04.2016

    (audio)
    duration: 49:33
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Byli jsme tam jako trestanci

portr.jpg (historic)
Vladislav Rejsa
photo: archiv PNS

Vladislav Rejsa se narodil 1. května 1926 na Volyni v bývalém Sovětském svazu do české rodiny. Po nacistické okupaci Volyně byl totálně nasazen v Německu, kde strávil tři roky ve špatných podmínkách v pracovním lágru. Po osvobození lágru Rudou armádou vstoupil do tankové brigády a účastnil se válečných bojů. V armádě strávil pět let. Jeho rodina v roce 1947 reemigrovala do Československa. Po propuštění z armády pracoval jako učitel na základní škole. Po opakovaných žádostech dostal v roce 1960 povolení k reemigraci do Československa. Žil v Chodově. Vladislav Rejsa zemřel 11. srpna roku 2024.