JUDr. Iva Rudolecká

„Odehrála se tam taková humorná situace. Když přijížděli k Hrádečku, byla tam inverze. Zkrátka vystoupali nad oblaka a na Hrádečku bylo krásné slunce. O to lépe bylo vidět vartovnu, kterou měla Státní bezpečnost před vchodem do Hrádečku. Když auto zastavilo a vylezli z něho tři aktéři té schůzky, kteří přijeli za Václavem Havlem, tak estébáci je kontrolovali, chtěli doklady. Doktor Groch klasicky doklady neměl. Nevím, jestli je neměl vůbec, nebo jestli si je nechal v Brně nebo někde jinde. Zkrátka se zdržel u branky. Václav Havel tam prý pobíhal jako šotek a říkal: ‚Proč nejde? Proč nejde?‘ Manžel říkal: ‚On si zapomněl doklady. To bude asi průšvih, bůhví jestli ho sem vůbec pustí.‘ A Havel říkal: ‚Dneska tam jsou dobrý, ti ho pustí.‘“

„Řekli mi, že moje plakátky strhává soudružka Sodomková z místní správy, nebo jak se tehdy ten odbor jmenoval. Byla to profláknutá komunistka, kterou měla jaroměřská populace prokouknutou a nesnášela ji. Já jsem ty plakáty dávala výš a výš, až jsem si mezi okna v prvním patře koupila roli balicího papíru a napsala jsem na něj nápis ve smyslu, že dialog se nevytvoří strháváním plakátů, jak činí soudružka Sodomková a soudruh Valášek. Vyjmenovala jsem tam tyhle papaláše. Oni si vzali žebřík a strhli mi i tu roli papíru mezi okny. Byli už ale pojmenováni a já jsem určitě vyrobila další cedule, které jsem se snažila situovat co nejvýš nad náš vchod, nad výlohy, aby se jim ztížila pozice pro strhávání.“